28A. Princip fungování čaker člověka

Mechanismus příjmu vnějších bioenergií

    Hmotnou potravu člověk obvykle přijímá ústy a zpracovává ji svým zažívacím ústrojím. Vzduch přijímá dýchacími cestami (ústy a nosem) a zpracovává jej v plicích. Stejně tak má člověk i speciální orgány pro přijímání vněj­ších bioenergií. Těmi jsou neviditelné čakry, kterými se bioener­gie dostane do energetického systému člověka, který ji dále zpra­covává. Bioenergie typů, které přijímáme čakrami, ovlivňuje všechny oblasti naše­ho bytí i prožívání života, od základních instinktů přežití až po rozšířené vědomí.

Co je to hlavní čakra

    Čakra je rotující a vibrující energetický vír, který funguje jako přijímač nebo vysílač bioenergie. Rozhodujícím úkolem čaker je přitahovat bioenergii z okolí dovnitř a převádět ji přímo do jednotlivých orgánů fyzického těla nebo do páteřního ka­nálu, odkud je bioenergie rozváděna dále. Slovo „čakra“, které je původem ze sanskrtu, znamená „kolo“. Čakry bývají znázorňovány různým způsobem, např. Indové si je představují jako otevřené lotosové květy o různém počtu okvětních plátků. Jasnovidci vnímají čakry jako rotující víry, které mohou mít odlišnou barvu.

    Čakry jsou vstupní brány, které spojují bytost člověka se světem bioenergií a tvoří tak most mezi hmotnou a duchovní stránkou světa. Rozlišujeme sedm úrovní hlavních čaker, v každé z nich má člověk jednu až dvě hlavní čak­ry, jejich podrobný přehled bude uveden v dalších pokračováních. Kromě to­ho existuje i větší počet vedlejších čaker v místech důležitých tělesných orgánů, dále menší víry a drobné energetické body na povrchu těla. Dnes se soustředíme na čakry z pohledu jejich složení a principu fungování.

    Stejně jako fyzické orgány, i čakry mohou být slabé nebo silné, vyrovnané nebo nevyrovnané, čisté nebo zanesené stagnující bioenergií. Podle stavu čaker lze rozpoznat, v jakých ob­lastech své bytosti má člověk disharmonie - ať už jde o oblast fyzického těla nebo jednotlivých složek psychiky. Lepší vyladění činnosti čaker a celého energetického systému pak napomáhá odst­ranění těchto problémů.

Funkce čaker

    Čakry zásobují člověka základními typy bioenergií, které ke svému životu nezbytně potřebuje. To znamená životní bioenergií, která oži­vuje buňky a orgány našeho fyzického těla a tvoří nosnou struktu­ru vnějších energetických těl. Vitální bioenergií, která je hnací silou každého našeho jednání a dotváří i strukturu vnějších ener­getických těl. A vnějšími informačními bioenergiemi, které přinášejí duchovní informace o současném stavu evoluce lidstva, planety a Vesmíru. Tyto informace pocházejí z morfických polí a Kosmického vědomí. Jsou výrazem jednoty člověka se současnou civilizací, Přírodou, Planetou a kosmickým celkem a umožňují nas­měrovat evoluci člověka správným směrem.

    Každá čakra má svůj psychologický význam, který odpovídá jedné nebo několika oblastem fungování člověka. Tomu odpovídají typy informačních bioenergií, které tato čakra přijímá - např. oblast fyzické stability a energetic­kého spojení s Planetou nebo oblast optimálního vytvoření vlastních hranic (neubližovat druhým a také nenechat druhé žít na úkor sebe). Přehled těchto oblastí pro všechny hlavní čakry člověka bude uveden v pokračování 33a. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami I, 33B. Jak vnímáme a prožíváme realitu čakrami II.

    Činnost sedmi úrovní hlavních čaker navíc energeticky podporuje fungo­vání sedmi žláz s vnitřní sekrecí, které prostřednictvím hormonů udržují život, regulují funkce těla, ovlivňují duševní a duchovní zdraví i proces stárnutí.

    Čakry také umožňují vyzařování bioenergie do okolí a na základě energetické výměny pak dávají možnost komunikace a bezprostřední interakce s okolím, jinými bytostmi a silami v různých úrovních Univerza. Optimálně fungující systém čaker umožňuje člověku poz­nat a pochopit sám sebe i okolní svět a odhalit tak vyšší úroveň pravdy. Každý má tuto pravdu na dosah. Stačí se této vnější pravdě otevřít - dos­tatečně vyladěné a správně fungující čakry ji pak začnou automaticky přijímat. Čak­ry však nedávají jedinou možnost energetické komunikace s okolím. Člověk má i speciální centra mimosmyslového vnímání a mimosmyslo­vé komunikace, ta jsou však u běžného člověka neprobuzena.

Význam diagnostiky čaker

    Optimálnímu fungování čakry odpovídá vnitřní harmonie a stabilita člově­ka v odpovídající psychologické oblasti. A navíc zdravé orgány v té části těla, kterou čakra zásobuje bioenergiemi. Každá porucha v čakře naopak ukazuje na nevyrovnanost a deformované vnímání světa v psychologické oblasti, která s touto čakrou souvisí. Důsledkem je pak nedostatečné zásobení orgánů bioenergiemi a to vyvolává je­jich předčasné stárnutí a nemoci.

    Samozřejmě, podle povahy nemoci lze zpětně určit, v jaké psychologické oblasti má člověk problé­my. Touto problematikou se zabývá řada knih, které představují obrovský pokrok v nalézání skutečné příčiny nemoci ve srovnání s klasickou medicínou - viz např. Rüdiger Dahlke (Nemoc jako řeč duše, Nemoc jako symbol).

    Lze však postoupit ještě dál na vyšší stupeň péče o člověka a je­ho zdraví. Jednodušší a mnohem operativnější je zjištění stavu čaker již při jakémkoliv náznaku chronických potíží. Tím lze od­halit trvalé i momentální životní problémy člověka ještě dříve, než dojde k vypuknutí nemoci, která je až posledním a nejvážnějším příznakem.

    Činnost čaker pak může být zlepšena zejména cvičením Pěti Tibeťanů (viz další pokračování 29A. Pět Tibeťanů - optimální způsob péče o čakry, 29B. Jak cvičit Pět Tibeťanů), dále změnou denního režimu, obratem ve výživě, změnou svého jednání na více etické, pobytem v harmonizujících energiích Přírody nebo energetic­kou terapií. Důležité je podchytit zárodek problému včas, dokud se ještě neharmonie na úrovni energií neprojevila v podobě hmotné poruchy ve fyzickém těle. Kdy ještě člověka netlačí čas v podobě vážné nemoci, která rychle směřuje k tra­gickému konci, jako tomu bývá třeba v případě rakoviny.

Směr proudění bioenergie v rotujícím energetickém víru

    Každá čakra představuje rotující energetický vír. Pokud čakra člověka funguje „správně“ a je otevřená, pak rotuje ve směru po­hybu hodinových ručiček (pozitivní směr) a bioenergie proudí směrem do čakry. Rotuje-li čakra naopak proti směru pohybu hodinových ručiček (negativní směr), bioenergie proudí z čakry ven. A to znamená, že čak­ra je uzavřená pro příjem, a fungování člověka v odpovídající psychologické oblasti je nevyrovnané.

    Směr proudění bioenergie v energetickém víru lze ur­čit podle následujícího pravidla pravé ruky: „Držím-li pravou ru­ku s pokrčenými prsty nad čakrou v těle člověka tak, aby prsty naznačovaly směr její rotace, pak vztyčený palec ukazuje směr proudění bioenergie čakrou“. Podle tohoto pravidla pak jednoduše rozlišíme, jestli bioenergie proudí dovnitř do těla nebo naopak z těla ven. Pro úplnost dodávám, že toto pravidlo je analogické Ampérovu pravidlu pra­vé ruky pro elektromagnetickou indukci – v tom případě prsty ukazují směr magnetických siločar a palec naznačuje směr indukovaného elektrického proudu ve vodiči.

Řada knih a textů obsahuje nesprávný popis směru rotace čaker

    Směr rotace všech čaker se řídí podle téhož pravidla. Není tedy důvod k tomu, aby čakry muže a ženy rotovaly opačně, a aby se směr rotace čaker na těle člověka od nejnižší čakry směrem k vyšším pravidelně střídal, jak některé knihy nesprávně uvádějí - zřejmě přepisem ze starých textů (viz např. Shalila Sharamon a Bodo J. Baginski: Základní kniha o čakrách). Směr rotace čaker, který lze nejsnáze rozpoznat pomocí kyvadla, nesouvisí s tím, zda bytost je mužem či ženou, zda čakra je v pořadí první nebo druhá, ale zda čakra je informačně (psychodynamicky) otevřena nebo uzavřena.

Fungování vírů v atmosféře a ve vodě

    Pro zajímavost dodávám, že víry v atmosféře a ve vodě fungují podle jiných pravidel. Zde má rozhodující vliv tzv. Coriolisova síla, která je důsledkem zemské rotace. Ta způsobuje, že vír ve vodě vytékající z vany se točí na severní polokouli proti směru hodin a na jižní polokouli ve směru opačném.

    Totéž platí i pro atmosférické víry. Na severní polokouli předs­tavuje oblast nízkého tlaku (cyklóna) vzdušný vír rotující proti směru hodin. Studený vzduch sestupuje shora dolů k Zemi, je ob­lačno a frontální systémy proudí kolem této oblasti proti směru pohybu hodinových ručiček. Oblast vysokého tlaku (anticyklóna) naopak rotuje ve směru pohybu hodinových ručiček, teplý vzduch vystupuje od Země nahoru a je jasno. Na jižní polokouli je tomu v obou pří­padech právě naopak.

Struktura čakry

    Každá hlavní čakra obsahuje několik malých vnitřních vírů nachá­zejících se uvnitř většího víru, který tvoří vnější obal čakry. Každý z malých vnitřních vírů zřejmě odpovídá jednomu konkrétnímu tělesnému orgánu, který je tímto vírem energeticky zásobován. Zatím se to však nikomu nepodařilo přesně zdokumentovat. Tyto části dohromady tvoří kompletní pohárek čakry.

    Pro úplnost dodávám, že běžná hlavní čakra má navíc vyústění v každém vnějším energetickém těle a sous­tava těchto dílčích čaker pak vypadá jako skupina do sebe vnoře­ných pohárků. Ty jsou navzájem spojeny kořenem čakry, kterým je čakra ukotvena v páteřním kanálu. Každý další pohárek dosahující do vyššího energetického těla je užší, zároveň vyšší a přijímá bioenergie vyšší frekvence. Různé pohárky téže čakry rotují většinou synchronně v témže směru. Všechny další informace se však bu­dou týkat zejména čaker, které jsou součástí prvního energetické­ho těla - éterického.

Fungování vnitřních malých vírů v čakře

    Vnitřní malé víry uvnitř čakry rotují pouze ve směru hodinových ručiček a přijímají životní bioenergii. Ta je odváděna do energetic­kých drah, kterými proudí do odpovídající žlázy s vnitřní sekre­cí, do nervového centra a tělesných orgánů, které jsou touto čak­rou zásobovány. Odtud se pak dostává prostřednictvím krve do ce­lého těla. Nejhorší případ ve fungování malých vírů nastává, když se zcela zastaví a čakra tak přestane přijímat životní bioenergii. Jejich obrácená rotace je znemožněna, protože ztráta životní síly by měla pro vyživované orgány velmi rychlé vážné následky.

Fungování obalového víru čakry

    Obalový vír má více vrstev a přijímá různé typy bioenergií. Jedna z jeho vrstev (obvykle to bývá vnější vrstva) může rotovat oběma směry a přijímá nebo vyzařuje vitální bioenergii. Přijímaná vitální bioenergie pak proudí jednak přímo do odpovídajících orgánů a dále do páteřního kanálu, který spojuje kořeny čaker, a odkud je podle potřeby rozváděna do dalších částí těla.

    Další vrstva obalového víru vibruje (zpravidla jde o vnitřní vrstvu) - kmitá v kladném či zápor­ném smyslu otáčení a přitom přijímá nebo vyzařuje informační bioenergie. Každý kmit představuje jednu dvanáctinu otáčky čakry. I když vrstva může kmitat oběma směry, jeden směr obvykle převažuje. Např. po třech kmitech ve směru hodinových ru­čiček vykoná jeden kmit opačným směrem. Po třech přijímacích in­formačních impulsech tedy následuje jeden vyzařovací informační impuls. Názorně to znamená, že člověk poslouchá vnější duchovní informační vysílání, ale občas do toho pronáší své námitky. Vyzařuje tedy své vlastní projekce světa a snaží se tak vně existující informace opravit. Podrobněji se k mechanismu jejího fungování ještě vrátím v dalším textu.

Frekvence rotace čaker

    Každá hlavní čakra rotuje s maximální frekvencí 80 cyklů za vte­řinu, pokud je optimálně vyladěna. Možnost rychlejšího otáčení čaker je u běžného člověka zabloková­na, je to z důvodu zajištění stejného práva na přijímání bioenergií kolem nás pro všechny lidské bytosti. Tento údaj se týká jak vnějšího obalu čakry, tak i vnitřních malých vírů. Nejvyšší možná frekvence rotace vedlejších čaker je poloviční, tedy 40 cyklů za vteřinu.

    Zablokování horní hranice frekvence čakry je navíc důležité i pro vlastní ochranu. Je totiž známo, že vnější zvuk určité frekvence podněcuje vlivem rezonančního efektu roztáčení čakry vyšší rychlostí. Proto má vhodná hudba významný vliv na celkovou energetickou pohodu člověka. Pokud by však neexistovala horní bariéra frekvence rotace čakry, extrémně silný zvuk (například razantní monotónní bubnování) by mohl vyvolat nadměrné roztočení čakry naladěné na tutéž frekvenci a způsobit tím až její deformaci nebo dokonce destrukci.

Frekvence bioenergie přijímané čakrou

    Optimální frekvence rotace všech hlavních čaker člověka je tedy stejná, ale každá čakra má jinou vnitřní konfiguraci a přijímá bioenergie jiné frekvence. V některých knihách však dochází k nesprávné záměně frekvence rotace čakry s frekvencí bioenergie, kterou čakra přijímá. Stagnující bioenergie a neharmonie v čakře však ve skutečnosti způsobují, že rotace čakry bývá obvykle zpomalena a člověk přijímá méně bioenergie, než by za optimální situace mohl přijímat.

    O frekvencích bioenergie budu psát v jiném pokračování. Jenom jednu předběžnou poznámku: frekvence bioenergií, které běžně přijímáme, se pohybují v oblasti frekvence slyšitelného zvuku (řádově desítky, stovky a tisíce hertzů). Proto může mít vhodná hudba na fungování našich čaker tak pozitivní vliv. Naproti tomu bioenergie světelných frekvencí (10na14 hertzů, tedy řádově stovky biliónů hertzů), tedy ty, které bychom mohli nazvat duchovním Světlem, již nejsou běžnou součástí tohoto Vesmíru.

Nepříjemné dědictví atlantské civilizace

    V dávné minulosti, zejména v období pozdní atlantské civilizace, došlo ke značnému rozvoji manipulačních metod pro ovládání člově­ka člověkem. Tehdy bylo takové ovládání umožněno i nad­měrně fungujícím energetickým systémem některých bytostí, který jim tak automaticky zajišťoval energetickou převahu nad ostatní­mi. Z tohoto období Atlantidy jsou dnes znovu po dlouhé době zro­zeny desetitisíce bytostí. Mnohé z nich si dokázaly přenést z minulých existencí ve své energetické výbavě nadměrně velké „nepovolené“ či „nestandardní“ vysávací čakry rotující až s dvojnásobnou frekvencí 160 cyklů za vteřinu.

Sací síla hlavních, vedlejších a vysávacích čaker

    Sací síla čakry, a tím i množství bioenergie přitahované čakrou, jsou úměrné velikosti otevřené nasávací plochy pohárku (pro nezdeformovanou čakru jde o kruh, který je podstavou kužele). Přitom průměr této nasávací plochy je úměrný frekvenci rotace. U vedlejších čaker s poloviční frekvencí rotace naznačuje kyvadlo poloviční průměr nasávací plochy ve srovnání s běžnou hlavní čakrou. Poloviční průměr kruhu však znamená čtyřikrát menší plochu. Odtud vyplývá, že vedlejší čakra s poloviční frekvencí rotace přijímá průměrně čtyřikrát méně bioenergie než čakra hlavní.

    Jakou výhodu poskytuje člověku vysávací čakra? U nadměrně velkých vysávacích čaker, které mají až dvojnásobnou frekvenci rotace, tedy 160 cyklů za vteřinu, jsem naopak kyvadlem zjis­til až dvojnásobný průměr nasávací plochy. Taková vysávací čakra pak u dotyčné osoby vede až ke čtyřnásobnému příjmu bioenergie ve srovnání s běžnou hlavní čakrou. Nelze se pak divit, že tato bioenergie je pak přijímána i na úkor dalších lidí, kteří se zdržují v blízkosti. Názorně si tuto situaci můžeme představit tak, že silnější vysavač bioenergie (stejně tak jako vysavač prachu či výfuk na seno) strhává bioenergii z okolí i na úkor slabšího vysavače, do­konce při velkém rozdílu sací síly může začít vysávat i vnitřek slabšího vysavače.

Energetický upír

    Obvykle to poznáte snadno. Takový energetický upír kolem vás je­nom projde a už cítíte úbytek energie a nejrůznější nepříjemné pocity v oblasti fyzického těla a psychiky. V případě určité frekvenční rezonance jsou jeho vysávací čakry schopny vytrhávat i částečně vázanou nebo dokonce plně vázanou bioenergii z duchov­ního obalu druhé osoby. Pokud vykrádání bioenergie jde až do vázaných energetických struktur druhého člověka, např. do éterického tě­la, výsledkem může být i hrozba vážnějších zdravotních problémů nebo dokonce bezprostřední ohrožení života člověka rozpadem éte­
rické struktury některých orgánů.

    Téma fungování čaker pokračuje druhou částí 28B. Kdy je čakra otevřená pro vstupující energie?

V textu  Hledáte změnu?  jsou obsaženy základní informace pro čtenáře, kteří hledají změnu ve svém životě a potřebují poradit. Za jakých podmínek a jak jim můžeme pomoci.

V rubrice  Vydané KNIHY  najdete přehled a objednávkový formulář k našim knihám zaměřeným na určitá témata nebo úseky historie: Duchovní pozadí historie pozemské civilizace. 1. a 2. stvořitelský plán a výsledný dvojí typ člověka na Zemi s jinými možnostmi, rozdílnou hmotnou a duchovní výbavou. Odlišnosti původní Staré duchovní cesty od Nové duchovní cesty nastartované v roce 1999. Spirituální problematika dnešního člověka. Jak se dostat na neomezený světelný duchovní vzestup a trvale si ho udržovat - opěrné body životního stylu. Soustavná karmická očista. Komunikace s duchovními institucemi, které skrytě vedou současný vývoj na Zemi.

V krátkých videích na Facebookové stránce  Proč jsme tady na Zemi  vysvětlujeme témata spojená s hledáním a rozvíjením duchovní (spirituální) roviny života dnešního člověka. A to krok po kroku tak, aby se hledajícímu otevřela světelná duchovní cesta, a nikoliv astrální cesta spojená s magií, nebo dokonce temná stezka spojená se zneužíváním bytostí. Pro přehrání videa není nutné mít vlastní účet na FB a přihlašovat se na FB. Případně lze zadat odkaz napřímo na všechna videa:  https://www.facebook.com/profile.php?id=100031055814887&sk=videos