Petra Nováková                                         Vloženo 12.10.2019

A52. Řím - další historické památky

                                                            

Text připravila k publikování a vložila na web Marie Holoubková

_______________________________________________________


Tento článek navazuje na text  A51. Řím - památky z doby římské říše  a  A50. Vatikán - centrum moci křesťanské církve


Řím z mého pohledu, návštěva 2018

Nejprve jsem měla před pár lety pocit, že do Říma nechci. Když jeden z kamarádů přemýšlel o výletě do těchto míst, pomyslela jsem si, co bych tam ve městě dělala?

O dva roky později dostal přítel k mobilu jako akční nabídku 2 zpáteční letenky a mohli jsme si vybrat destinaci. Tehdy poprvé nás začal napadat Řím. Mohli jsme zadat 3 destinace a 3 termíny, dál bylo vše na společnosti, od které jsme letenky dostali. A výběr od společnosti pro nás byl Řím v červnu.

Pří vstupu do Říma jsme okamžitě vnímali velmi silné energie, propojení, pocit, že jsme doma. Ohromení z historických památek, z monumentality staveb. Zároveň určitou pokoru, úctu. Řím okamžitě oslovil naše srdce.

Shodou okolností zrovna v tu dobu v Římě probíhaly velkolepé slavnosti. Což nám umožnilo se z nějakého důvodu propojit přímo s dávnou historií. Na všech významných místech byly promítány projekce, jak to tam vypadalo dříve, jak památky například postupně vyhořely atd.

Stále mi chodila myšlenka, že bych chtěla vidět film Gladiátor, který je sice drsný, odráží však tehdejší pojetí Říma.

Když jsme dorazili k antickému sportovišti Circus Maximus (it. Circo Massimo), promítal se zde na obří plátno právě tento film. Vše bylo nepřístupné, pouze na předem zakoupené vstupenky. I tak jsme však na pozadí historických památek mohli chvíli sledovat úplný začátek s impozantní hudbou, kdy se hlavní hrdina Maximus prochází po louce.

Večer panovala ve městě tak krásná atmosféra, že se nám ho ani nechtělo opustit. Doma nám puštění filmu pomohlo otevřít a pročistit i další naše společné karmické vrstvy z období Říma. Ze společného tehdejšího vztahu, nepříznivých zásahů mocných, intrik a špatných konců, velkých ztrát.

Ale od začátku.

Památky Říma jsou vesměs situovány do historického centra. Prošli jsme tedy téměř vše zásadní pěšky.

Dopředu jsme měli vytipovaná určitá místa, která jsme chtěli navštívit. Pahorek Aventin s pomerančovým hájem a výhledem na město. Dojít ke Koloseu, Foru Romanu, Fontáně di Trevi, Pantheonu...

První den navečer jsme se prošli k Fontáně di Trevi, impulzy nás nejprve vedly k nedalekému náměstí, ke známým Španělským schodům, o kterých jsme však nevěděli. Až zpětně jsme z mapy zjistili, jaké místo jsme navštívili. Od fontány jsme došli ke kruhovému chrámu Pantheon. Dveře byly jak postavené pro obry. Člověku se až tajil dech z té monumentality.

__________________________________________________

Pantheon

https://cs.wikipedia.org/wiki/Pantheon

Pantheon (z řečtiny; pan – vše a theoi – bohové) je starověký kruhový chrám v Římě, původně zasvěcený všem bohům a od roku 609 zasvěcený Panně Marii mučedníků…. Patří k nejvýznamnějším a nejzachovalejším antickým chrámům a stavbám vůbec…

Chrám dal postavit Marcus Vipsanius Agrippa (zeť a nejbližší spolupracovník císaře Augusta) v době svého třetího konzulátu v letech 29 až 19 př.n.l., a to patrně v podobě baziliky jako svoji soukromou svatyni… Dnešní kruhová podoba Pantheonu pochází z doby Hadriánovy († 138), který jej dal po požáru v roce 123 přestavět…. Od 5. století chrám pustnul, až jej východořímský císař Fokas věnoval papeži. Roku 609 byl chrám zasvěcen Panně Marii a mučedníkům, jejichž ostatky byly prý z katakomb převezeny a pohřbeny pod podlahou. Tak se chrám zachránil před zničením, které postihlo tolik jiných starověkých staveb….

Od starověku se Pantheon považoval za jedinečnou stavbu. Před ním byla největší kupolí zaklenutou stavbou na světě tzv. Atreova pokladnice v Mykénách… Pantheon si pak toto prvenství podržel až do roku 1913… Sloužil jako vzor pro mnoho slavnostních veřejných staveb, zejména od poloviny 18. století. Chrám od raně křesťanské doby dodnes slouží jako významný katolický kostel a oblíbené místo církevních slavností i svateb.

Pantheon či panteon v přeneseném slova smyslu označuje
- společenství všech bohů uznávaných či uctívaných určitou společností.
- místo odpočinku - pohřebiště velkých osobností jednoho národa, jako mauzoleum, např. Panthéon de Paris
- památník velkých osobností jednoho národa s jejich monumentálním vyobrazením, například Panteon Národního muzea v Praze nebo Památník Walhalla v Řezně.

Od 16. století se v chrámě pohřbívaly významné osobnosti. Chrám sloužil také jako národní a později internacionální mauzoleum.
 

Pantheon (foto PN)

______________________________________________________________

PN: Řím je krásné vidět za dne i večer, kdy jsou všechny památky nasvícené, město ožívá večerním životem a člověk může vše sledovat z úplně jiného pohledu. Více historického.

Neměli jsme v úmyslu při naší návštěvě zajít do Vatikánu. Ale postupem času jsme začali vnímat jako vhodné se tam dojít alespoň na chvíli podívat. Jak bylo detailněji napsáno v předchozím článku A50 o Vatikánu.

Z Vatikánu jsme se vydali k Andělskému hradu. Při cestě dál jsme vnímali, že nás to znovu táhne k Pantheonu, vidět ho i za světla. Když jsme k němu dorazili, zrovna v rámci slavností probíhal den otevřených dveří. Dostali jsme se tedy i dovnitř do Pantheonu. Velmi zajímavé bylo, že uprostřed měl chrám v kopuli kruhový otvor, kudy dopadalo světlo do středu chrámu.

 


Pantheon uvnitř (foto PN)

 

Dále jsme podle mapy směřovali přes náměstí Piazza Navona s několika fontánami k ostrůvku Isola Tiberina, kde byl nejstarší most Říma Ponte Rotto. Již jen jeden zachovalý oblouk.

____________________________________________


Piazza Navona

https://cs.wikipedia.org/wiki/Piazza_Navona


Piazza Navona od jihu

Piazza Navona je malebné podlouhlé barokní náměstí v Římě. Stojí na místě starověkého stadionu a zachovává jeho půdorys. Uspořádání stadionu připomínají i tři fontány v ose náměstí.

Roku 45 př. n. l. postavil Julius Caesar na Martově poli první římský stadion a císař Domitianus jej roku 85 n. l. přestavěl a vyzdobil.  Měl rozměry 275×106 m a pojal až 30 tisíc diváků… Koncem 15. století bylo náměstí vydlážděno a konaly se zde pravidelné trhy, v 16. století vznikly dvě menší fontány na jihu a na severu… Na náměstí se konaly a konají různé slavnosti, hudební a divadelní představení a je velmi oblíbeným místem turistů. Vyskytuje se také v mnoha filmech.
 

Fontána čtyř řek

https://cs.wikipedia.org/wiki/Font%C3%A1na_%C4%8Dty%C5%99_%C5%99ek


Fontána čtyř řek dominuje půdorysu náměstí Piazza Navona

Fontána čtyř řek (ital. Fontana dei Quattro Fiumi) je název římské fontány vytvořené v letech 1648-1651 italským barokním sochařem a architektem Gianem Lorenzem Berninim.

V roce 1648 Bernini prosadil model fontány, která měla po dohotovení tvořit střed antického půdorysu náměstí Piazza Navona…

Střed mohutné nádrže tvoří umělá skála nepravidelného tvaru z travertinu, bizarně vymodelována, na rozích níž jsou umístěny personifikace čtyř velkých světových řek – Nilu, Gangy, Dunaje a Río de la Plata.

Dohromady se sochami rostlin a zvířat (lev, kůň, krokodýl, delfín, had a palma) patřících k příslušnému kontinentu, symbolizují světové končiny, kam až sahala papežská moc. Na patě obelisku Bernini umístil erb zakladatele díla, na skále sedící holubici s olivovou ratolestí v zobáku.

Jako zdroj vody byly použity vodní proudy akvaduktu Aqua Vergine, speciálně přivedené na toto místo.

Ve středu fontány je vztyčený obelisk, který však, i když to tak na první pohled vypadá, není egyptského původu. Podle nápisu jde o původní římský monument, který dal postavit císař Dominitanus (císařem byl v letech 81-96), v chrámu bohyně Isis na Martově poli.

V polovině června 1651 bylo celé dílo hotové a téměř okamžitě se stalo nejen římskou, ale dokonce evropskou senzací. Vzrušení z nového díla, papežova daru Římu, způsobilo umělecké šílenství – přední básníci o ní skládali básně a oslavné ódy, objevily se hudební díla velebící novou římskou atrakci. Úchvatné a impozantní barokní divadlo bylo Berniniho Fontány čtyř řek dovedeno do maximální dokonalosti.

Vzápětí se však začaly ozývat hlasy (zejména obyčejných Římanů) poukazující na rub této papežské prezentace, kterou považovali za plýtvání penězi: „Non Guglie e fontane, pane volemo, pane, pane, pane!“ (česky „Nechceme obelisky a fontány, chléb chceme, chléb, chléb, chléb!“).

O dva roky později vznikla Berniniho zásluhou v sousedství této fontány další, Fontana del Moro, kde umělec využil stávající starší vodní nádrž, doprostřed jejíž vložil postavu Tritona s delfínem.

 

Tiberský ostrov

https://cs.wikipedia.org/wiki/Tibersk%C3%BD_ostrov

Tiberský ostrov (Isola Tiberina), zvaný také Aeskulapův ostrovOstrov svatého Bartoloměje nebo Ostrov mezi dvěma mosty, je ostrov ležící na řece Tibeře v centru Říma. Měří 270 m na délku a 67 m na šířku.

Podle legendy vznikl ostrov tak, že král Tarquinius Superbus byl svržen do řeky a na jeho těle se začaly usazovat říční sedimenty. V roce 292 př. n. l. byl na ostrově vybudován chrám boha lékařství Aeskulapa, protože na nepřístupném ostrově mohli být nemocní drženi v karanténě. Zároveň byl vztyčen posvátný obelisk a špice ostrova byla obložena travertinovými deskami, aby připomínala legendární Aeskulapovu loď. Ostrov je přístupný po dvou mostech: Fabriciův most zvaný Most čtyř hlav vede na Campus Martius a Cestiův most spojuje ostrov s Trastevere. Na konci 10. století nechal Ota I. Velký na místě pohanského chrámu postavit kostel zasvěcený svatému Vojtěchovi, přejmenovaný později na baziliku sv. Bartoloměje. Jeden z jejích chrličů je pokládán za původní Aeskulapův pramen.

Náměstí svatého Bartoloměje se stejnojmenným kostelem a obeliskem

Dále se na ostrově nachází nemocnice Fatebenefratelli, kostel sv. Jana Kalybita a letní kino, kde se koná každoročně filmový festival Isola del Cinema. Tiberský ostrov bývá sužován pravidelnými záplavami.
 

Tiberský ostrov (foto PN)

 

Trosky mostu Ponte Rotto

https://www.turistika.cz/mista/trosky-ponte-rotto-v-rime/detail

Zbytky prvního kamenného a současně druhého nejstaršího římského mostu Ponte Emilio (dnes nazývaného Ponte Rotto) se nacházejí hned vedle funkčního mostu Palatino. Původní most byl postaven v polovině 3. století př.n.l., v roce 179 př.n.l. rekonstruován, a v roce 142 př.n.l. nahradily dřevěnou lávku Kamenné oblouky. Další velká přestavba pak byla provedena v šestnáctém století. Dnes je z mostu Ponte Emilio zachována pouze malá rekonstruovaná část a z římské éry dva původní pilíře.     

 

PN: Doma v průvodci jsem viděla místo s rozvalinami chrámů, kde sídlí hodně koček, mají zde dokonce útulek a chtěla jsem se tomuto místu vyhnout. Ale Spojené Síly Světla nás navedly cestou právě sem. Šlo o Largo di Torre Argentina nebo též lze nalézt pod názvem Area Sacradell Argentina.

 

Largo di Torre Argentina 

https://www.protravel.cz/destinace/largo-di-torre-argentina/

Largo di Torre Argentina, či jen Largo Argentina, je náměstí v centru Říma, na němž se nachází archeologický komplex zvaný Svaté místo Stříbrného náměstí.

Roku 1909 bylo rozhodnuto o demolici starých staveb na náměstí a realizaci nových administrativních i obytných budov… V létě 1926 byla objevena antická mramorová hlava a poté v hloubce osmi metrů pod úrovní dnešního města komplex čtyř chrámů, datovaných do období rozkvětu římské republiky, tedy do doby 4. až 3. století př. n. l. Označeny byly prvními písmeny abecedy. Objeveno tady bylo i několik úrovní přestaveb – původní základy chrámů, pozdější dlažby z tufu a travertinová dlažba z období císařství.

Za nejstarší je považován chrám označený písmenem C, zasvěcený bohyni plodnosti a úrody zvané Feronia. O něco mladší je chrám A v severní části komplexu. Nechal jej postavit státník a námořní velitel Gaius Lutatius Catulus po svém vítězství nad Kartagenci roku 241 př. n. l., ale budova přešla radikální přestavbou za Pompeia v polovině 1. století př. n. l. Stavba obklopená tufovými sloupy s travertinovými hlavicemi byla zasvěcena bohyni Juturne, strážkyni pramenů a jezer. Největší z objevených chrámů nese označení D. Postavil jej patrně ve 2. století př. n. l. politik a vojevůdce Lucius Aemilius Regillus po vítězství v námořní bitvě proti Hannibalovi, jejímž důsledkem bylo ovládnutí Egejského moře. Kruhová stavba na podstavci, doplněná na přední straně schodiště, nese označení B. Chrám, zasvěcený patrně štěstěně přítomné dne, byl založen kolem roku 101 př. n. l. jako připomínka bitvy proti kmenu Kimbrů u Vercelli.
V komplexu byly odkryty i zbytky dvou mramorových záchodů, ale především tzv. Pompeiovo divadlo, přeměněné na budovu senátu, v níž byl roku 44 př. n. l. zavražděn Julius Caesar.

Oficiální webová stránka: https://www.rome.net/area-sacra

Další info: https://www.cestomila.cz/clanek/1533-rim-10krat-z-vecneho-mesta-kocky-na-largo-di-torre-argentina-3-dil

… Přestavbu celého náměstí utnul v roce 1927 nález kolosální mramorové hlavy a následující archeologické vykopávky, za které se rozkazem zasadil Benito Mussolini, odhalily čtyři svatyně z republikánské doby a základy Pompeiova divadla. Sám fašistický diktátor v dubnu 1929 tzv. Foro Argentino slavnostně otevřel.

A tak je to vlastně okouzlující náměstí s rozsáhlým archeologickým areálem uprostřed a se čtyřmi chrámy… Navíc část dnešního náměstí kdysi zabíralo Pompeiovo divadlo, dokončené v roce 55 př. N. l. Mocný Gnaeus Pompeius Magnus, jeden z členů prvního triumvirátu, si svého divadla příliš neužil, po porážce v občanské válce byl na útěku před Gaiem Juliem Caesarem zabit v Egyptě v roce 48 př. N. l. Osud si o čtyři roky později zase jednou pohrál. Pompeiovo divadlo využíval ke svým zasedáním římský senát, a právě v něm byl v roce 44 př. N. l. ubodán Gaius Julius Caesar, což prokázaly poslední archeologické průzkumy.

 

PN: Až později jsme se dopátrali, jak je výše zmíněno, že právě zde sídlil senát, kde byl Caesar zavražděn. Nemohli jsme toto místo nikde v textech najít. Pouze se všude psalo, že byl spálen ve Foru Romanu. Co je potřeba vědět, je však Spojenými Silami Světla postupně odhaleno.

A jak se píše výše, zřejmě karma zde zafungovala, protože Caesar dal Pompeia zabít a sám byl zabit na schodech jeho divadla.

Zde ještě text, který nám odhalil, kde byl Julius Caesar zabit: https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/1141350-rim-zna-misto-kde-zabili-caesara

Odtud jsme směřovali na vrch Aventin.
______________________________________________________________

Aventin

https://cs.wikipedia.org/wiki/Aventin

Aventin (lat. Aventinus) je jeden ze sedmi pahorků, na nichž stál starověký Řím. Leží nad řekou Tiberou, v jihozápadním cípu starověkého města, a tvoří jej vlastně dva pahorky… Z pamětihodností zde stojí raně křesťanská basilika Santa Sabina, kostel San Alessio a kostel P. Marie, při němž je i rezidence velmistra Řádu maltézských rytířů. Je zde také římský růžový sad.

Podle Vergilia žil v jeskyni na Aventinu nestvůrný obr Kákos, který ukradl Héraklovi osm kusů dobytka a Héraklés ho pak zabil. Podle pověsti o založení Říma zde sídlil Remus, kdežto na protějším Palatinu jeho úspěšnější bratr Romulus. Když Romulus získal příznivější věštbu z letu ptáků a Rema zabil, byl Remus pochován na Aventinu. Také později byl Aventin sídlem chudých lidí a vznikla zde řada povstání. Roku 494 př. N. l., na začátku republiky, se sem patrně uchýlili plebejové na protest proti vysokým daním. Až po několikaletém vyjednávání se vrátili do města, když senát zřídil úřad tribuna lidu. Ve starověku zde stával chrám bohyně Luny a roku 396 př. N. l. sem byla umístěna socha bohyně Juno, ukořistěná v etruském městě Veji. Při kostele San Alessio byl od 7. století významný klášter sv. Alexia a Bonifáce, kde byl mnichem i svatý Vojtěch a odkud také přivedl první mnichy do Břevnova. V současnosti je Aventin klidné místo zahrad a vil, kde bydlí bohatí lidé.

Roku 1557 povýšil císař Ferdinand I. Vynikajícího pražského tiskaře Jiřího Melantricha do šlechtického stavu s přídomkem „z Aventina“. Na severním úpatí Aventinu je rozlehlé místo, kde v antické době byl Circus Maximus. Zde se konaly závody válečných vozů, tažených koňmi.

 

Aventin (foto PN)


______________________________________________________

PN: Circus Maximus jsme viděli jen z dálky, bylo uzavřené, kvůli již zmíněnému promítání. Od něj jsme došli ke Koloseu. Obří monument v nás vyvolával velmi rozporuplné pocity. Vnímali jsme, že rozhodně nemáme chodit dovnitř. Že na to není vhodná doba. Celý jsme ho obešli, poseděli, pročistili se chvíli. A pokračovali dál do centra na Piazza Venezia – Benátské náměstí, kde je obří památník Viktora Emanuela II., kterému Římané hanlivě říkají „Psací stroj“. Památník právě zavírali, takže dovnitř jsme se již nedostali.
___________________________________________________________________


Památník Viktora Emanuela II.

https://www.radynacestu.cz/magazin/pamatnik-viktora-emanuela-ii/


Památník Viktora Emanuela II. V Římě oslavuje sjednocení Itálie. Dominuje Benátskému náměstí, jednomu z center města, ovšem spatříte ho i z mnoha dalších míst italské metropole. Jedná se o stavbu pro Italy velmi důležitou, ale také značně kontroverzní a v době vzniku nezřídka kritizovanou. 

Památník byl nad Benátským náměstím slavnostně odhalen v roce 1911 a má tu připomínat sjednocení Itálie, ke kterému došlo v roce 1870. Prvním italským králem se tehdy stal Viktor Emanuel II., jehož jméno památník nese.

Římané památníku říkají také Vittoriano, známý je i pod označením Oltář vlasti (Altare della Patria). V jeho středu totiž stojí oltář s hrobem neznámého vojína a ženskou sochou Říma. Hoří tu věčný oheň hlídaný čestnou stráží. Památník zdobí také bronzová socha krále Viktora Emanuela II., okřídlená socha Vítězství, a zcela nahoře dominují dvě bronzová vítězná čtyřspřeží.

I ostatní výzdoba památníku je značně symbolická. Sochy nad sloupořadím v přední části monumentu například představují jednotlivé regiony sjednocené Itálie.

Monumentální památník byl postaven z bílého mramoru, pro Řím velmi neobvyklého stavebního materiálu. Ostře tak kontrastoval s ostatními stavbami. Navíc pro jeho stavbu muselo být zbouráno několik dalších stávajících budov. Památník si tak vysloužil mnohá další označení, vesměs pohrdavá označení, jako je psací strojzuby Římapisoársvatební dort a další.

V interiéru památníku se v současné době nachází mimo jiné Muzeum risorgimenta, hnutí za svobodu a národní jednotu Itálie v 19. století, a Národní muzeum italské emigrace. Z jeho terasy se otevírá nádherný výhled na Řím… Stavba je jedním ze symbolů Říma a hraje velmi důležitou roli zejména ve dnech, kdy si Italové připomínají svou historii.

 

Památník Viktora Emanuela II. (foto PN)

 

Památník Viktora Emanuela II. (foto PN)

 

PN: Mezi Forem Romanem a Caesarovým forem na jedné straně ulice a Trajánovým, Augustovým a Vespasianovým forem na straně druhé, a při promítání dobových scén, informací, nákresů na pozadí památek, jsme se opět čistili z vlastních karmických vrstev z minulosti.
 

Forum Romanum, v pozadí Koloseum (foto PN)

 

Augustovo forum (foto PN)

 

Trajánovo fórum

https://cs.wikipedia.org/wiki/Traj%C3%A1novo_f%C3%B3rum

Trajánovo fórum (lat. Forum Traiani) je chronologicky posledním z císařských fór (Fori Imperiali). Jeho autorem byl starořecký architekt Apollodóros z Damašku.

Fórum bylo postaveno na příkaz císaře Trajána a financované ze zisku z dobytí Dácie, které skončilo v roce 106. Fórum bylo dokončeno v roce 112, Trajánův sloup o rok později…

Stavba se skládala z velkého sloupořadí obklopujícím piazzu… Hlavní vchod je na jižní straně a tvoří ho vítězný oblouk se sochou Trajána na kočáru se šesti spřežením. Na východní straně fóra byly vystavěny Trajánské trhy. Na severu piazzy ležela Basilika Ulpia, která byla dlážděná trojúhelníkovou dlažbou z bílého mramoru a dekorovaná velkou jezdeckou sochou Trajána.

Na sever od baziliky byla menší piazza s chrámem zasvěceným božskému Trajánovi. Přímo na sever od Baziliky Ulpii byly na každé straně fóra dvě knihovny. V jedné byly latinské dokumenty a ve druhé řecké. Mezi knihovnami byl 38 m vysoký Trajánův sloup.


Trajánův sloup (foto PN)

 

Vespasiánovo fórum

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vespasianovo_f%C3%B3rum

Vespasiánovo fórum (lat. Forum Vespasiani), známé také jako Chrám míru (lat. Templum Pacis), bylo vybudováno v Římě roku 71 za císaře Vespasiána… Básník Statius ale tvrdí, že za jeho výstavbu je zodpovědný z větší části císař Domicián, proto kvůli tomu dnes vznikají kontroverze mezi archeology.

Vespasiánovo fórum je jedním z císařský fór v Římě vybudovaných v rozmezí kolem 150 let. Není oficiálně považováno za fórum, neboť neexistují důkazy o jeho politické funkci, proto se častěji používá označení chrám. Prostředky na vytvoření tohoto monumenty byly získány skrze Vespasiánovo vyplenění Jeruzaléma během První židovské války.

 

Vespasiánovo forum, v pozadí Augustovo forum (foto PN)

 

 

Vespasiánovo forum, v pozadí Památník V. Emanuela II. (foto PN)


N: Na následujících webových stránkách jsou informace o všech těchto forech. Je zde zmíněno, že Trajánův sloup měl sloužit hlavně jako jeho hrob. Dále tady lze nalézt mnoho informací o životě v období antiky: https://www.antickysvet.cz/26092n-augustovo-forum

________________________________________________________________


PN: Vnímali jsme lítost nad tím, že kdysi bylo patrně vše myšleno jinak, dobře. Antický stavební sloh se např. v hlavicích sloupů inspiroval přírodou. Zahrady byly budované vzdušné, všude byla zeleň, zákoutí, klid na rozjímání…

Přesto Římané byli nakonec vnitřně tolik odtrženi od přírody, že zde, zdá se, chyběla jakákoli pokora a úcta k životu. Ať lidskému, tak zvířecímu. Život člověka byl v rukách císaře, jak to ukazuje film Gladiátor. Stačilo, aby císař podle svého rozmaru zvedl či sklopil palec na znamení, a tímto jediným gestem rozhodl o životě či smrti otroka bojujícího v aréně. (Jak věrně film zobrazuje tehdejší realitu, to náleží soudit historikům.)

Poslední den jsme si naplánovali strávit u moře. Večer se nám však stále vracely myšlenky na Koloseum. Říkali jsme si, tak ho navštívíme příště. A kdy příště? Teď máme tu příležitost, pokud je to důležité.

Takže jsme ráno nejprve dorazili ke Koloseu, protože jsme oba vnímali, že je to důležité. Pro nás osobně i z hlediska celkového vývoje. Vyzvednutí duchovních adres, možnost zpětně zprostředkovat místu energetickou očistu. A protože vstupenka obsahovala i vstup do Fora Romana, prošli jsme nakonec obojí.

Jak již bylo popsáno, jakmile jsme vstoupili do Kolosea, před námi se tyčil obří kříž. Prošli jsme Koloseum celé, chtěli jsme až nahoru, ale tam se mohlo pouze s průvodcem. Vnímali jsme silné emoce. Touhu popadnout meč a bojovat o svůj život. Stejné jako měli gladiátoři, při vstupu do arény. V Koloseu jsou dole propadlé stropy, takže lze vidět i místa, kde byla čekající zvířata, otroci…

Všude byly cítit energie zmaru, zkázy. Jako obří pohřebiště. Chtěli jsme rychle odejít, ale jako by nás energie chytily uvnitř, a nemohli jsme najít cestu ven. Jako bychom byli uvězněni v pasti. Jako kdysi otroci. Energie Spojených Sil Světla nás po prosbě o podporu pomohly navést ven.

Poté jsme prošli Forum Romanum, v místních zahradách bylo velmi příjemně. A užili jsme si pohled z trosek bývalých paláců na Circus Maximus.

Palatino nad Circo Massimo (foto PN)

 

Palatino nad Circo Massimo (foto PN)

 

K moři jsme se podívali až navečer. S orientací v dopravě nám pomohla jedna místní žena, která nám ukázala, na jaké nástupiště jít a na jaké stanici vystoupit.

Ještě nás kroky cestou zpět vedly k chrámu svatého Pavla. Což je též obří monument, který je však dál od centra, dojeli jsme tam metrem.

_______________________________________________________________

Bazilika svatého Pavla za hradbami

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bazilika_svat%C3%A9ho_Pavla_za_hradbami

Bazilika svatého Pavla za hradbami (italsky Basilica di San Paolo fuori le mura) je jednou ze čtyř římských papežských (dříve patriarchálních) velkých bazillik.

Bazilika byla postavena ve 4. století nad pravděpodobným hrobem apoštola Pavla, vně městských hradeb (odtud jméno). Původní stavba, svého času větší než bazilika sv. Petra, se dochovala až do roku 1823, kdy lehla popelem. Vzápětí byla bazilika postavena znovu, se snahou držet se původní podoby. Uvnitř se na stěnách lodi nacházejí medailony všech (oficiálně uznaných) papežů od sv. Petra až po současnost.

______________________________________________________________


PN: A na závěr další den, těsně před odletem, jsme ještě s kufry vyběhli po schodech navštívit již zmíněný památník Viktoria Emanuela II. Předchozí den byl již vstup na něj zavřený. Ale opět jsme se již nestihli podívat až na vrchol, protože se tam čekala fronta na výtah.

Přestože jsme strávili v Římě pouze 2 celé dny, bylo to jako bychom tam byli týden. Tolik zážitků. Řím se nám hluboko zapsal do srdcí. Tak moc, že se nám ani nechtělo zpátky, jako bychom opouštěli svůj domov. věděli jsme, že se sem brzy chceme vrátit. Letos nám to nevyšlo, snad příští rok.

S Římem jsme celý rok vnímali velmi silné spojení. Až takové, že stačila vzpomínka, vyslovení jeho jména, a draly se nám slzy do očí. Toto nejsilnější spojení s Římem, které vyvolávalo slzy při každé zmínce o něm, se pročistilo až při shlédnutí fotografií z letošní návštěvy Jiřího Nováka. To nám zprostředkovalo možnost dalšího karmického vyvázání se s tímto místem.

Pokaždé, když čtu o Římu, vnímám blízkost, propojení, místo čímsi blízké mému srdci. Ale již beze smutku, bez jakéhosi stesku po dávném domově.

______________________________________________________________


PN: Spojené Síly Světla, prosím o aktuální informace k naší loňské návštěvě Říma. Co pro nás případně pro celkový vývoj znamenala. Odkud vznikl ten silný pocit propojení?
(Duchovní komunikace z 1.9.2019, tehdy jsme nestihli o návštěvě ani zpětně duchovně komunikovat, vše bylo překryto dalšími úkoly, povinnostmi)

Centrální Karma: „Řím má velmi silnou vazbu na minulost. A vy jste se dostali k jeho návštěvě zrovna ve chvíli, kdy probíhaly ve městě slavnosti. To do určité míry pomohlo otevřít jakési koridory, propojení s minulostí. Sami jste vnímali, jako kdyby do určité míry minulost ožila. Ale vy jste měli možnost vnímat jen tu pozitivní část.

Toto silné propojení zároveň s minulostí ve vás vyvolávalo ony silné emoce. A teprve návštěvou Jiřího Nováka a zprostředkováním energií z tohoto přítomného času z Říma skrze aktuální fotky mohlo dojít k uzavření, pročistění těchto vašich vazeb. Teď již vnímáte sice silné propojení, ale již na normální, emočně neutrálnější rovině.

Řím znamenal velmi silný vliv. Na celkový vývoj planety i na jednotlivé bytosti.

A je důležité zprostředkovat textem vše i dalším. Aby každý dostal příležitost se pročistit, vyvázat, i když zrovna sám nemá příležitost Řím navštívit. Mnohdy však může být takovéto zprostředkování i příznivější, protože jde o odfiltrování nepříznivých vlivů působících v daném místě. A očista je tak celkově plynulejší, pozvolnější než při návštěvě tak silného místa.

Navíc díky vzniku nové zemské čakry, která přivádí i kosmické energie na podporu, jde zde nyní velká podpora světelných energií, aby vše probíhalo optimálně.

Článek může spustit celkovou očistu z období antiky, která se netýkala jen oblasti dnešního Řecka a Říma, ale i dalších míst, kam tehdy tyto říše dosahovaly.

Při návštěvě Říma jste u moře vnímali silné propojení města i na Egypt, přicházející kdesi z dálky. Tyto vazby zde existují, v minulosti symbolizované vztahem egyptské panovnice Kleopatry s římskými politiky a vojevůdci Markem Antoniem a Juliem Caesarem.

I při vaší letošní dovolené v Nice zde byly velmi silné vlivy Říma i Řecka, antiky, antických bohů.

Tvůj příspěvek může pomoci rozvázat další souvislosti. Bylo by vhodné připojit i některé fotky.

Každý máte svou minulost. Která se nedá změnit. Cílem však není se trápit vlastními chybami, obviňovat se za něco, co už se stalo. Jediný klíč k úspěchu nejen na světelném vzestupu je nevinit se, netýrat něčím, co již nelze změnit. To je do určité míry projev slabosti. Když je lítost příliš velká, namísto posunu vpřed vás ovládne a cestu vpřed naopak zablokuje. Poté se na ni uchytí Temné síly a je z toho destrukce.

Takovým způsobem se nedá dosáhnout nápravy a karmického vyvázání. Vlastní sebedestrukcí, propadem. Lítost nesmí ovládnout vaše kroky, vaše nitra. Protože lítost plodí zlost.

Je potřeba konstruktivního přístupu. Uvědomění, že jste chybovali, že jste dostali tu příležitost dozvědět se o svých chybách a že máte ve svých rukou možnost vše napravit. Dostali jste tuto šanci. Je potřeba se jí chopit a na 100 % ji využít. Správným světelným způsobem. Tedy postavit se jí čelem, přijmout svou zodpovědnost s vědomím, že správným konstruktivním přístupem máte příležitost minulost pomoci zpracovat, do určité míry napravit. A to znamená s odhodlaností, rozhodností, pokorou, stabilitou poprosit Spojené Síly Světla o možnost pročištění, rozvázání vazeb, o možnost nápravy. Omlouvat se, odpouštět, na prvním místě sám sobě. Pokud jste však zasaženi nekončící lítostí nad situací, nad sebou, stáváte se postupně oslabenými a místo harmonického vyvázání přichází spíše propad a složitá očista.

Stabilita, pevnost, rozhodnost, harmonie dává sílu vašim bytostem zpracovat, co je potřeba. Dává vám oporu, dostatečný nadhled.

To však neznamená absenci emocí. Emoce jsou důležité. Ale nesmí ovládnout vaše nitro směrem k destrukci. Protože pak se stávají nástrojem Temna. Jsou pak vaším slabým místem, přes které vás může Temno snadno vychýlit.

Opačný extrém zbavení se emocí a držení si tvrdosti však též nevede k cíli. Protože zde se pak vaší slabinou stává naopak rozum. Absence emocí. Tvrdost pak nedovolí odpuštění. Emoce, lítost atd. se blokují a bytost nemůže ze sebe vše vypustit. Zůstává to uvnitř. Nemůže pak také dojít k optimálnímu zvládnutí situace a rozvázání karmických vazeb. K uvolnění, úlevě, zbavení se minulosti.

U obou vychýlených tendencí si taháme minulost s sebou jako břímě. Proto je tak důležitá rovnováha, která vám umožní plynulé vydávání starých duchovních vazeb a výbavy.

Toto je ode mne k Římu vše.“

PN: Děkuji ti Centrální Karmo.
 


Ještě vnímám, že k tomu chce dodat pár slov Příroda.

Příroda: „Řím měl snahu žít v harmonii s přírodou, ale místo této rovnováhy došlo spíše ke zneužití. Příroda byla pouze jako něco, někdo, kdo slouží potřebám Říma, mocných, kteří stáli v jeho čele.

Proto i pro mě bude dalším úlevným pocitem, když se bytosti začnou z tohoto období čistit. Z období, kdy příroda byla jen sluha, jako otrok ve službách, uzamčen do monumentálních staveb, paláců.

Vlastně toto vycházelo již ze samých základů antiky, božstev, lidstva prvního typu, které silnou magií zneužívalo přírodu. Zotročovalo její procesy a osvojilo si právo vše na planetě řídit podle vlastních představ. Zároveň tato síla magie byla používána bytostmi proti sobě, na získávání moci, převahy, ke lstem. Vedeny závistí, nenávistí a dalšími jednoznačně zápornými pohnutkami.

Řecko a Řím vyznávali své antické bohy, kteří byli ve skutečnosti lidstvem 1. typu. Tedy měli rozšířené duchovní vědomí, používali běžně magii atd. Proto i toto je oblast, kde je prostor pro nápravu, vyvázání se z minulosti. I v tomto tématu se ukrývá další klíč k pročištění minulosti Říma.

S pokorou přijměte své chyby, svou zodpovědnost a skutečně pomozte, tedy pozitivním, konstruktivním přístupem, k rozvázání minulosti spojené se starověkým Římem.

Děkuji i já za tuto možnost. Jsem vám k tomu podporou. Stejně jako vy jste tou mou.“

PN: Děkujeme ti Přírodo.
 

© Petra Nováková, říjen 2019
     www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 93