Z4. Návštěva Srdce Přírody

Zážitek s koněm na louce ze 7.5.2012

PN: Dnes jsem stála u ohrady s koňmi. Vysoký bílý grošák, který mě od začátku zaujal, se ode mě nechal včera pohladit jen krátce a vzal si z mé ruky trávu. Dnes to bylo jiné. Vnímala jsem jiné energie. Kůň se nechal polehounku pohladit. Byl napjatý, nedůvěřivý, bylo vidět, že se svým strachem zápasí. Ale statečně. Vnímala jsem zvláštní pocit důvěry, o kterou se snažil a kterou jsem se já pokoušela mu poskytnout. Vnímala jsem zvláštní křehkost toho okamžiku. Kdy stačilo strašně málo, pouhý „dotek motýlích křídel“, aby okamžik pominul. Pro tuto chvíli jsme na sebe hleděli a jeden druhému se snažili porozumět. Postupně se nechal pohladit nejen po nose, ale i lících a krku. Každý můj krok však musel být velmi pomalý a bylo vidět, jak se důvěra pomalinku vytváří a kůň mi dotek umožňuje. Jako dar, který mi dává. Mám pak velmi zvláštní pocit. Že něco může přijít. Že jsem velmi vysoko vyladěná.

Otevírá se příležitost dalšího mimořádného duchovního spojení

Vnímala jsem, že je ten správný čas, zvláštní energie, které mi umožní prožít další okamžik mimořádného duchovního spojení. Přišla jsme na loučku, na své místečko a lehla si do trávy a čekala, co se bude dít. Nahar už na mě čekal. Sklonil ke mně hlavu a vybídl mě, abych vstala, že přišel okamžik další společné cesty kamsi. Mně známá bytost, duchovní část mého kamaráda, už sedí nahoře, a pomáhá mi nasednout. Pak nás Nahar opět kamsi vede. Vznášíme se stále výš až nad oblaka, ostatní koně běží za námi. Letíme v oblacích, roztahuji ruce a užívám si ten pocit větru. Zem zůstala hluboko pod námi. Nebojím se, je to zvláštní, ale vůbec se nebojím.

Otevíráme klíči zářivý prostor ohromující krásy

Postupně sestupujeme k Zemi. Zůstáváme stát před určitým prostorem. Něčím. Nevnímám, co to je. Sesedáme z Nahara, ostatní koně se v úctě rozestoupili do půlkruhu a čekají. Je to nějaké mimořádné místo. Bytost bere malý zlatý klíček, který mu visí na krku a vsouvá ho do první klíčové dírky. Ukazuje mi, že i já mám svůj. Také ho vsouvám, poslední klíček má Nahar. Ve chvíli, kdy jím otočí, se rozevře brána. Otevře se prostor, z něhož září Světlo a energie, které tím prostorem na nás dýchly, mě zaplavily neuvěřitelným pocitem dojetí. Pocitem ohromující krásy.

Prožíváme dokonalou jednotu s Přírodou i jinými formami života

Vstupujeme dovnitř.  Je zde Příroda, zvířata, ptáci, stromy. Všem rozumíme. Všechno jsou to bytosti, které nás vítají. Přicházejí srnky, laně až k nám, nechají se pohladit po čumáčcích. Po zemi chodíme bosi, samý mech a krásná křehkost, jemnost, hebkost. Z prostoru nad námi přicházejí energie v kotoučích jako pruhy Světla. Každé místo má jiné energie. Tyto energie se liší barvou. Když vstoupím, jsou všude kolem mě jako barevné částečky vzduchu, na které si mohu sáhnout. Jsou jako živé. Míhají se, plynou. Když se zatočím, promísí se a vytvoří neuvěřitelný koktejl všech barev. Lehnu si na Zem. A jen vnímám. Ptám se, kde to jsme. Náhle vnímám zcela jasnou odpověď. Jde o Srdce Přírody, o nejdokonalejší propojení člověka s Přírodou. Kde všichni jsou na stejné vlně, plně si rozumí a souzní. Nic dokonalejšího snad není možné.

Cítím tu bezmeznou úctu, pokoru a vděčnost, že nám byl umožněn tento zážitek, předán tento dar. Pláču štěstím nad tou krásou, a důvěrou, která nám byla dána. Kterou mám pocit, že si ani nezasloužím. Před námi stojí velká bytost, samotná Příroda, která nás vítá a promlouvá k nám.

Dostali jsme šanci navštívit Srdce Přírody

Příroda: „Jste teď v mém srdci, v mém jádru, sídlu mého duchovního Já. V mém duchovním centru. Jen málo bytostí dostalo příležitost sem vstoupit. Vy jste jedni z nich. Zde je naše propojení dokonalé. Vy jste zcela mou součástí a já zase vaší. Zde nejsou rozdíly, zde jsme jedni. Dostali jste možnost pocítit, jak silné pouto, jak dokonalá harmonie může i na Planetě ve hmotném světě být. Neste si v sobě tento zážitek a pomozte ho přivést i do hmoty. Aby takový obraz světa mohl být i tam u vás. Pomozte mi být tím, kým skutečně jsem. Tohle je má pravá podstata. Lidským bytostem však dosud skrytá. Protože by ji zničili. Neumí s ní zacházet. Vy ano.“

PN: Příroda nás bere za ruce, my se spolu také držíme, tvoříme tak uzavřený kruh.

Příroda: „Společně s Naharem tvoříte trojici, budete mít své důležité úkoly.“

PN: Nahar teď stojí mezi námi, mnou a mým kamarádem. Oba ho objímáme kolem krku a držíme se za ruce. Společně tak vytváříme obraz srdce.

Příroda: „Teď jste tři. Neste můj odkaz dál. Jsme společně stále propojeni.“

Vracíme se zpět na pozemskou úroveň

PN: Děkujeme moc za tu poctu a důvěru. Nasedáme, Nahar nás veze až k bráně. Stromy sklání své větve, aby se rozloučili, ptáci přilétají, veverky na nás skáčou. Jsem stále plna překvapení.

PN: „Oni nám rozumí a my jim.“

PN: U brány sesedáme, otáčíme se a máváme. Před branou stojí koně, čekají na nás. My postupně zamykáme bránu. Klíč se poté promění ve zlatou energii, která se trvale stává naší součástí. Nahar do mě drká, sklání hlavu. Už jsme zase tady. Obejmu ho kolem krku, položím svou hlavu na jeho a jen vnímám a děkuji. Duchovní část bytosti mého kamaráda se také loučí. Nasedá na Nahara a společně odjíždějí.

Každý člověk může zažít podobné těsné propojení s Přírodou

PN: Spojené Síly Světla, prosím dejte mi nějaké informace k tomuto zážitku. Co to vše znamená. Děkuji. (Duchovní komunikace z 12. 5. 2012)

Příroda: „Skrze hmotná slova ses naladila na zážitek, který proběhl před několika dny. A je dobře, že se k němu ještě v komunikaci vracíš. Ne všechno jsme si stihli povědět. Bylo důležité hlavně zaznamenat energie prožitku, slova si můžeme sdělit až teď. Bylo to pro tebe mimořádné spojení, které jsi nikdy předtím nevnímala. Velmi intenzivní. Naše propojení je stále velmi silné, ale není zapotřebí až takové blízkosti pro přenesení důležitých informací, impulzů. Tehdy to však bylo potřeba. Vzala jsem vás oba do mého srdce, protože jsem vnímala, cítila, že tak to má být. Že to všichni pro svůj další vývoj potřebujeme. Nejen vy. Ale i já. Ukázala jsem vám možnosti, které existují prozatím v duchovním pozadí, protože hmota je stále dosti pozadu.

Většina lidských bytostí však na to ještě není připravena

A s takovýmito zážitky a energiemi je potřeba zacházet opatrně. Lidské bytosti zatím ještě nejsou připravené na jejich prožití, jejich dotek. A snadno by je mohli zneužít. Takové energie jsou mým vnitřním bohatstvím, mým srdcem. Není potřeba toto srdce Přírody obnažovat dalším bytostem, stejně jako vy neodhalujete svá vnitřní duchovní centra. Ani do nich nevodíte žádné návštěvy. Jen v případě dokonalého hmotného a duchovního propojení dvou velmi blízkých bytostí může k takové návštěvě dojít.

Pro mě jste oba velmi blízcí a takové nejtěsnější propojení bylo pro nás důležité. Proto jsem vás vzala do svého srdce, vnímala jsem, že tak je to správné. Pomůžete přenést tento soulad do hmoty. Protože víte, jak má vypadat. Pocítili jste jeho dotek.“

PN: Děkujeme za tu možnost.