Jiří Novák                                                      Vloženo 30.11.2018  

 

Kniha 3 - Cesta k novému lidstvu

Počátky historie nového lidstva druhého typu

 

V lednu 2019 vychází naše třetí kniha, jejíž obálka je uvedena níže.

 

 

Text na zadní straně obálky:
 

Tato kniha volně navazuje na KNIHU 1: CESTA ZA HRANICE HMOTNÉHO SVĚTA, která je úvodem do spirituální problematiky pro dnešního člověka. A dále KNIHU 2: CESTA ZA DÁVNÝMI CIVILIZACEMI, která se zabývá historií dávných civilizací.

V knize Cesta za dávnými civilizacemi byla popsána historie lidstva prvního typu. Od prvního výsadku lidských bytostí ve hmotné rovině planety Země před stovkami milionů let, přes dávné rozvinuté civilizace Hypeboreje, Lemurie, Atlantidy, až k závěrečnému pádu Atlantidy. Dávné lidstvo mělo ve srovnání s dnešním běžným člověkem tři zásadní odlišnosti. Otevřené duchovní vědomí, rozsáhlé magické tvořivé schopnosti a dlouhý věk zpočátku tisíců let. Výsledkem byl na pohled velmi dokonalý člověk. Žádná z variant tohoto lidstva ale nedokázala vytvořit na Zemi udržitelnou světelnou evoluci.

Proto mnohem později přišel druhý pokus Tvůrců popisovaný v této knize, lidstvo druhého typu se zastřeným vědomím, krátkým věkem, s odlišnou konstrukcí duchovních těl. Nový člověk byl vysazován na jednotlivé kontinenty v dlouhém časovém rozmezí zhruba před 120 až 30 tisíci lety. Tento člověk vypadá na první pohled jako zdegenerovaný dávný člověk, který svým pádem přišel o duchovní vnímání a tvořivé schopnosti. Skutečnost je jiná. Představujeme evolučně vyšší typ člověka. Naší obrovskou výhodou je skrytá schopnost neomezeného světelného duchovního vzestupu, kterou máme v sobě ukrytu…



Detailní informace o této knize, její obsah, způsob distribuce, atd., budou během prosince 2018 k dispozici na webové adrese
Kniha 3 - Cesta k novému lidstvu

________________________________________________________________
 

Na ukázku uvádíme části textu tří kapitol této knihy:

 

Závěrečný úsek Kapitoly 22,
jejíž děj předchází katastrofě lidstva spojené s legendou o Noemově arše, datované Ivo Wiesnerem do roku 3449 př. n. l.


Kdo ještě mohl ovlivnit vývoj ve hmotné rovině?

Vývoj v Egyptě už v té době naznačuje, že se nepovedl ani další vývojový pokus spočívající v tom, že lidstvo prvního typu pomůže novým lidem druhého typu probudit se. Rozdíl od neúspěšné Atlantidy byl pouze v tom, že magie zůstala pod důkladnou kontrolou. Ani to však nestačilo. Blíží se další katastrofa a s ní začátek nového cyklu. Jaké budou podmínky evoluce člověka v novém cyklu po katastrofě? Kdo o něčem takovém rozhoduje? Děje se to v rámci automaticky fungujících přírodních procesů?  Nebo do této volby zasahuje ještě někdo další?


Další vývojový cyklus už bude bez lidstva prvního typu

Zkusil jsem se zeptat Světelných duchovních institucí, kdo měl v tom období možnost zasahovat do hmoty a nastavit podmínky dalšího vývoje po katastrofě (Duchovní komunikace z 1. 7. 2018)

Ozývá se pro mne doposud neznámá duchovní energie či instituce, která vypadá nesmírně čistě, a která disponuje vrcholnou tvořivou silou:

Jsem Síla, Energie z počátku věků. Jak už to tak bývá, v předvečer konců vývojových cyklů se rozhoduje o tom, za jakých podmínek začne další vývojový cyklus. Moje právo zasahovat mělo trvat jen do té doby, než se evoluce lidstva na Zemi dovede do zdárného výsledku.“

JN: Netušil jsem, že v tom období existoval ještě někdo, kdo mohl do hmoty účinně zasáhnout.

Energie: „Po většinu doby odpočívám ve skrytu a probouzím se až právě v předvečer další katastrofy znamenající ukončení vývojového cyklu. Mým úkolem je zhodnotit dosavadní cyklus a přijmout změny. Ne vždy ovšem skutečně zasáhnu. Spíše vysílám inspirace, co by měly vykonat odpovědné duchovní instituce nad hmotou. Sama zasahuji, až když už skutečně není vyhnutí.“

JN: Co bylo výsledkem tohoto zhodnocení?

Energie: „Jednoznačným výsledkem bylo poznání, že s lidstvem prvního typu to nepůjde dál za žádných okolností. Že lidstvo prvního typu musí definitivně planetu Zemi opustit. Jedinou další šancí je zkusit, zda nové lidstvo druhého typu dokáže najít cestu i bez pomoci dávného lidstva a jeho magických schopností.“

JN: Proč toto rozhodnutí nepadlo už po katastrofě Maldeku, kdy Země byla vylidněná a nové lidstvo by začalo svoji éru na relativně čisté Planetě bez magie a temných nánosů? Bylo by to přece jednodušší?

Energie: „Ano, v té době jsem už věděla, že tato možnost by byla ideální. Ještě však nenastal okamžik, abych o tom natvrdo rozhodla svým zásahem. Zatím šlo pouze o vysílání impulsů, protože součástí vývoje na Zemi byla i výchova a očista odpovědných institucí nad hmotou, například andělů Dhyanů. A Dhyané v té době nedokázali reagovat na mé urgentní impulsy. Museli si ještě sami něčím projít, než pochopí, jaká je situace. Oni v té době měli dokonce pocit, že plán nového lidstva je v troskách. Nebyli otevřeni pro přijetí mých impulsů. Potřebovali se nejprve vzpamatovat a poté vyzkoušet další varianty soužití obou typů lidstva, které z jejich pohledu dávaly větší naději na zdárný výsledek.

Až po pádu egyptské civilizace bylo přijato definitivní rozhodnutí. Že další vývojová etapa se už bude odehrávat bez lidstva prvního typu. Tady už jsem musela zasáhnout. Protože andělé Dhyané se už dostali zcela mimo hru a o všem by tak rozhodovali výhradně Plejáďané.

Proto součástí katastrofy vyvolané dalším příletem Nimiru byla dvě zásadní opatření. Zaprvé, všechny žijící bytosti prvního typu budou při katastrofě vytlačeny ze Země. Zadruhé, dojde ke změně v nastavení morfických polí planety Země. Závazným vzorem zrození ve hmotné rovině Země se stane zrození nového člověka druhého typu se systémem vnějších duchovních těl. Člověka nepřipraveného pro magii a umělé tvořivé schopnosti. Samotnou magii i plejádské vedení však ještě v té době nebylo možné ze Země vytlačit. O tomto muselo později rozhodnout až samotné lidstvo ve hmotě.“

______________________________________________________________

 

Z Kapitoly 30:

Mise Gautamy Buddhy


Duchovní hierarchie plánují zrození Buddhy

V období posledního tisíce let před naším letopočtem probíhal v nehmotných úrovních velice tvrdý boj. V letech 2003 a 2004 jsme se snažili získat autentické informace o tomto období. Podařilo se nám zjistit určité střípky. Vše se postupně doplňovalo v jeden celek během karmických očist týkajících se života Buddhy na různých frekvenčních hladinách, zatím poslední z těchto očist probíhala v době od července do září 2018. Mistři Duchovní hierarchie na úrovni Slunce v době 500 – 700 let př. n. l. vnímali, že hinduismus sice obsahuje řadu pozitivních prvků, ale zároveň v některých oblastech silně vybočuje ze světelných principů. Tehdy za hlavní problém považovali systém kast. Vnímat a rozlišovat světelné a temné energie se z pozice magie duchovním mistrům ani v té době nedařilo. Proto ani nemohly být vnímány temné energie Brahmy a jeho soch.

K dispozici už byla v té době konkrétní strategie, jak účinně dokážou vést pozemské lidi ve hmotě mimozemští Vesmírní lidé. Působení Vesmírných lidí bylo zpočátku (několik tisíc let dozadu) chápáno Duchovními hierarchiemi jako relativně pozitivní způsob, jak lidstvo ve hmotě účinně ovlivnit. Jenže vývoj situace přinášel čím dál větší vychýlenost Vesmírných lidí. V pozadí toho byla silná manipulace projevovaná celou sérií umělých oplodnění, a především hromadné masakry, kterými byla Hebrejcům čištěna cesta k prosperitě. To už jasně vybočovalo ze světelných principů. Tuto skutečnost dokázali tehdy vnímat i mistři Duchovní hierarchie, přestože i tato instituce postupně zvyšovala své karmické zatížení, například umělým řízením karmy. Hledal se tedy způsob, jak znovu převzít vedení lidstva ve hmotě.


Zkusit působení Buddhy z polohmoty

V té době bylo známo, že mimozemské bytosti fungují těsně nad hrubou hmotou v nižších hutnostech hmoty (z polohmoty). A odtud se jim daří prosazovat silný řídící tlak do hmoty, jak ukázal příklad Mojžíše a dalších Hebrejců. A to jednak proto, že takto si dokážou držet plné otevření svého vědomí vůči duchovním informacím a současně lidé ve hmotě jejich impulsy velmi dobře vnímají. Na úrovni Duchovní hierarchie však v té době nebylo nic známo o dvojím lidstvu. Proto panoval názor, že když toto mohou účinně provádět Vesmírní lidé, kteří v té době byli ještě lidstvem prvního typu, proč by totéž nemělo fungovat duchovním mistrům ze Země. Netušili, že člověk sestupující do roviny hmoty na Zemi se automaticky transformuje na druhý typ člověka.

První variantou bylo zkusit po vzoru Vesmírných lidí cosi jako dílčí zrození, kdy sestupující bytost nepůjde až do hmoty, ale zůstane v úrovni polohmoty těsně nad hmotou. Předpokládalo se, že takto by jí zůstalo plně otevřené duchovní vědomí a uchovala by si informační spojení směrem nahoru do úrovně, odkud sestoupila. Šlo však o mylný předpoklad, který praxe nepotvrdila.

Jako budoucí Buddha byl vybrán jeden ze zkušených mistrů, který byl dříve zrozen ve hmotě v genetické linii dlouhověkých praotců židovského národa ještě před potopou v období 3449 př. n. l. Záměrem bylo, aby Buddha ukázal lidem druhého typu, že existuje něco více než jen pozemský život. Aby lidi naučil, jak je možné se napojit na duchovní pozadí světa a získávat odtud informace. Aby je převedl na příjem duchovních informací Duchovních hierarchií, které budou proudit přes něj, a současně je odřízl od vlivu manipulujících Vesmírných lidí.

Tato strategie zapomněla na jednu zásadní věc. Že lidé ve hmotě obvykle nedělají to, co jim někdo říká, nebo dokonce nařizuje. Dělají to, co dělá bytost, která je vede. Která jim sama jde osobním příkladem. Osobní příklad je za všech okolností nejlepším způsobem vedení.

Ale takto člověk odkudsi z polohmoty působit nemohl. Takto nevedli lidstvo ani Vesmírní lidé. Ti jen vychovávali, tlačili, manipulovali. A pokud lidé pokyny a příkazy nerespektovali, mimozemšťané je neváhali tvrdě trestat, dokonce i popravovat pro výstrahu ostatním, jak bylo popsáno v Kapitole 24: Vedení Hebrejců po potopě Plejáďany a Kapitole 25: Hospodin a cesta Hebrejců pouští.


Nezbytný je sestup do hmoty cestou plného zrození

Během karmické očisty jedné z částí bytosti Buddhy v létě 2018 se mi ukázalo následující vnímání:

Budoucí Buddha vězí jakoby ve vakuu. Není ani ve hmotě, ani v duchovní sféře nad hmotou. Zůstal na půl cesty mezi dimenzemi. Kolem něj nic není, nemá žádné spojení, nahoru ani dolů. Nic nevnímá. Ocitl se v situaci, ve které je jeho další působení zcela zablokováno. Shora ovšem vnímali, co se stalo, a pochopili, že tento stav nelze prodlužovat. Že jedinou možností je změnit plán na normální sestup do hmoty cestou plného zrození.

To byla ovšem komplikace proti původnímu plánu, se kterou původně nepočítali. Protože bude nutné čekat dalších 20 – 30 pozemských let, než budoucí Buddha dosáhne ve hmotě dospělosti a dokáže se duchovně probudit. Informace shora si při zastřeném vědomí nebude pamatovat a vůbec není zaručeno, že si na svůj původní úkol vzpomene. K duchovnímu probuzení a rozpomenutí se na svůj úkol může pomoci pouze správný, dostatečně čistý způsob života. Spojení nahoru mít nebude, bude proto potřeba zajistit náhradní způsob jeho vedení.

Tato cesta už byla značně nejistou, ale byla to jediná šance na ovlivnění vývoje ve hmotě, než vše definitivně převezmou Vesmírní lidé. Tehdejší mistři Duchovní hierarchie věděli, že je podstatné, jaké budou stanoveny podmínky zrození člověka ve hmotě, ne to, co dříve nastudoval a naplánoval v duchovních sférách. Nabízely se dvě základní možnosti. Buď zrození v chudobě bez možnosti ovlivnit dění ve hmotě. Nebo zrození v relativním přepychu, které poskytuje větší rozhodovací možnosti pro hmotný svět. Zvolena byla nakonec možnost druhá.

Předpokládalo se, že Buddha se může stát po svém probuzení vzorem pro ostatní. Že svým způsobem života může na Zemi přinést nové duchovní hnutí. Důležité ovšem bude, aby nové hnutí na Zemi ještě za jeho života dostatečně zakořenilo. Aby přežilo i smrt jedince, který nové pravdy hlásá. Aby se neopakovala stále dokola situace, kdy jeden člověk seslaný do hmoty se sice probudí a pochopí své poslání, ale než stihne inspirovat ostatní, odejde. A s ním odejdou i tyto myšlenky a šance probudit lidstvo a dovést ho na cestu vzestupu.


Jak zajistit vedení Buddhy ve hmotě?

Do blízkosti Buddhy sestoupí další duchovní mistr, který bude z astrální roviny jeho průvodcem. Bude neustále v blízkosti Buddhy. Celý život ho povede. Bude mu dávat náznaky a impulsy. Bude jeho vnitřním hlasem, který jej povede správnou cestou, aby postupně dokázal rozpoznat své pravé poslání ve hmotě. Tento způsob dával šanci dovést Buddhu k zásadním rozhodnutím v jeho životě. Vše ale mohlo fungovat pouze za předpokladu, že Buddha začne v určité fázi života vnímat impulsy svého astrálního průvodce.

Z obnažených karmických vrstev vnímám, jaká tehdy byla úroveň čistoty budoucího Buddhy. Z jeho vyzařování je patrná relativně vysoká úroveň čistoty, pouze 2 % temné energie. Ale 72 % temné síly naznačuje, že v sobě má určitou umělou výbavu. Dostávám informace, že tato umělá tvořivá magická výbava měla odpočívat ukryta, k jejímu použití se mělo přikročit až v naléhavých situacích. Nebyla tedy výbavou pro běžné každodenní použití. Protože původním záměrem bylo, aby se Buddha probudil a nastartoval svoji duchovní cestu čistým způsobem svého života. Péčí o sebe, o svoji vnitřní vyrovnanost, zdraví, celkovou harmonii. Protože však každá magie přitáhne pozornost temných systémů, vnímám z karmických vrstev, že Buddha sestupuje do hmoty s temnými opratěmi na zádech. Pojistka pro případ nouze mu ve skutečnosti ztížila nalezení čisté duchovní cesty životem. Navíc přítomná magie vytváří pro Buddhu neustálou hrozbu, že se i případně nalezená čistá cesta může zhatit. Protože tato skrytá magická výbava bude k němu neustále přitahovat pozornost temných sil, bude trvale ohrožovat čistotu jeho nitra.

……………………………

 

Další detaily ze života Buddhy

V citované knize o Buddhovi se píše, že Buddha dokázal účinně odolat všem temným lákadlům a dosáhl osvícení. Informace z karmické očisty, která v mnoha vlnách po řadu let probíhala, však jasně prokázaly, že jeho cesta zdaleka nebyla tak přímočará. Už samotné období askeze jej znatelně vychýlilo z původní vnitřní rovnováhy a v té době začal čelit rostoucím temným vlivům, které se pokoušely vlomit do jeho nitra.

Později, v období šíření jeho nového učení, se jim to nakonec skutečně podařilo, od té doby začaly Buddhu účinně ovlivňovat. Buddhovi byl doslova vnucen temný úpis. Možná on sám ten okamžik chápal jako přijmutí dalšího zásadního světelného impulsu, aby změnil metody své práce. Možná ani netušil, že od té chvíle začal nenápadně používat skrytou magii, kterou měl v sobě do té doby pečlivě uschovánu. Že právě magie se stává nástrojem, který činí jeho osobní působení mnohem více účinným ve smyslu určité manipulace posluchačů.

Pravidelné používání magie původně světelným člověkem, ať už k tomu dochází vědomě nebo nevědomě, vede automaticky k vytváření osobní nadřazenosti, k budování ega, vytváření osobního kultu. Tato etapa nakonec vyústí až v okamžik, kdy Buddha přistupuje ke konání přímých zázraků, aby přesvědčování veřejnosti bylo ještě více účinné.

Zkusím se zeptat Spojených Sil Světla, co bylo tím osvícením, prozřením, o kterém se píše v knihách. Skutečně Buddha stabilně dosáhl úrovní své vnitřní harmonie hladinu svého devátého až jedenáctého duchovního těla? Nebo snad už mělo toto osvícení částečně temný charakter? (Duchovní komunikace ze 13. 9. 2018)

Příroda: „Buddhovo údajné světelné osvícení je kapitola sama pro sebe. Z pohledu Světla už byl Buddha na konci svého života částečně zatemněný a prosáknutý temnými vlivy. Sdělení o trvalém osvícení a dokončení koloběhu zrození ve hmotě je vlastně určitou pohádkou, která se stane jednou z hlavních tezí budoucího buddhismu. Buddha v období po objevení nové zásadní pravdy o střední cestě mezi extrémy skutečně na čas dosáhl světelné hladiny na úrovni devátého až desátého vnějšího těla. Později působením temných vlivů z této světelné hladiny padá zpět dolů, aby ze života odešel s mnohem nižším vyladěním na úrovni pátého vnějšího těla. Určité schopnosti a informační rozhled, kterými oplýval, byly částečně dílem temného úpisu, který jej ovládl.

Realita života Buddhy byla taková, že když odchází ze života, je značně karmicky zatížen, celý systém buddhismu i on osobně mají na sobě navěšeny temné struktury. Teze o tom, že tímto ukončil svůj koloběh hmotných životů, je zcela nepravdivou skutečností. Naopak se bude muset do hmoty opakovaně vracet, aby dokázal najít cestu ke karmické očistě z tohoto období. Temné struktury na zádech však zůstanou jeho součástí i do dalších hmotných zrození a podstatně mu ztíží cestu k případnému duchovnímu probuzení ve Světle. Po odchodu Buddhy budou tyto temné struktury účinně ovlivňovat i jeho učedníky, kteří jím byli připravováni, aby pokračovali v šíření buddhismu po jeho smrti.“


Pozitivní principy buddhismu

Buddhismus učil lidi o znovuzrozování v jiném těle. O tom, že způsob a podmínky nového zrození závisí na pravidlu morální odplaty, tedy karmy.

„Čím více dobrých skutků člověk během svého života vykonal, tím lépe se bude mít v příštím životě a naopak. Nejhorší hříšníci budou odpykávat své hříchy v některé z úrovní pekla. Buddha chtěl tento koloběh znovuzrození přerušit a osvobodit se od něj. Učil, že překonání nevědomostí a touhy vede k jejich vyhasnutí. Základem mravnosti je nezabíjet, nekrást, neubližovat, nezneužívat sexu, nelhat a nepít opojné nápoje. Vysvětluje, že člověk by se měl vyhýbat všem formám násilí od zabíjení zvířat až po nátlak na druhé lidi, kteří uvažují jinak.“ (Náboženství světa, Díl 2/4: Buddhismus)

Důležitým principem v buddhismu je přeměna myšlenek, transformace mysli. Když v sobě vnímáme utrpení, máme negativní vlastnosti a projevy, snažíme se to překonat a pěstovat v sobě dobré skutky, čisté správné vědomosti a postoje. Překonat utrpení můžeme vlastní proměnou, sebepoznáním, kontaktem s Vyšším Já.

Tyto zásady jsou i v dnešní době principem, na kterém je založen osobní rozvoj člověka. Znovu v tomto smyslu připomínám jednu z tezí Jima Rohna, světoznámého učitele osobního rozvoje: „Chceš-li změnit situaci kolem sebe, potřebuješ se sám změnit.“ V tomto smyslu tak buddhismus položil základy nauky, jak se stát lepším člověkem, jak zajistit, aby nepříznivé projevy kolem mne postupně vymizely.


Čím dnes buddhismus oslovuje mnoho lidí?

„Kterými myšlenkami buddhisté v současné době oslovují svět? Říkají, že je třeba se vyhýbat všem formám násilí od zabíjení zvířat až po nátlak na lidi, kteří uvažují jinak. Učí, že za všechno utrpení a bolest je zodpovědný sám člověk, protože se upíná k sobě jako k individuální bytosti a nechápe se jako součást celku. Věří, že lidské trápení lze zrušit vlastní proměnou, sebepoznáním, kontaktem se svým Vyšším Já… Poselstvím buddhismu je respekt k sobě, k druhým a zodpovědnost za svoje činy.“ (Náboženství světa, Díl 2/4: Buddhismus)

Lidé po celém světě v buddhismu vnímají naprosto reálnou cestu k lepšímu životu tím, že začnou pracovat sami na sobě. Že osobní proměnou sebe samých odstraní ze svého života utrpení a nepříznivé myšlenky.

Proč přes toto vše pozitivní naznačuje vnímání z nadhledu Nové duchovní cesty, že v pozadí za buddhismem jsou velmi silné temné energie extrémně vysoké hladiny dokonalosti? Podívejme se na zrod učení buddhismu detailněji. A hledejme v něm prvky, které na buddhismus přitáhly a navázaly silné temné vlivy.

 

Z Kapitoly 31:

Nepřirozené prvky vnesené do základů buddhismu

 

Proč se do buddhismu začaly vkrádat temné energie?

Buddha byl zpočátku dostatečně vnitřně čistý na to, aby dokázal vnímat temné energie stejné a nižší frekvence (dokonalosti, harmonie), než jakou měl on sám. Do jeho mise se však skrytě a nenápadně čím dál více zapojovaly temné síly, které měly vyšší hladinu frekvence temné energie. Proto je Buddha nemohl vnímat a ti, co jej vedli, nedokázali učinit včas potřebná protiopatření. Jediná šance, jak se dá charakter duchovní energie správně rozpoznat, je vystoupat frekvencí své vnitřní světelné energie na jejich úroveň nebo výš.

Otevřenou možnost neomezeného světelného vzestupu tehdy Buddha neměl. Ve svých postojích převzal některé zásady převzaté z teorií Staré cesty, zčásti i z hinduismu. Dokonce ani instituce, které jej vedly, nevěděly, že toto už je přežité, pro člověka druhého typu neplatné. To byl jeden z důvodů, proč se do buddhismu začaly od samého počátku nenápadně vkrádat temné energie. Vlivem toho samotný Buddha i jeho nástupci podlehli v určitém bodě zatemněným inspiracím. A uskutečňovali rozhodnutí, která byla s čistou světelnou cestou neslučitelná.

Jednou z původních záležitostí, která Buddhu značně vychýlila, byl jeho přechod do askeze. Proč vůbec k tomu došlo? Bylo něco takového v původním plánu? Spojené Síly Světla mi na počátku září 2018 zprostředkovali následující vnímání:

Buddha odešel z paláce, kde prožíval svůj život v přepychu bez jakýchkoliv starostí o svoji existenci. Neměl ponětí o tom, jak vlastně lidé mimo palác žijí. Že musí především usilovat o to, aby se den za dnem měli čeho najíst, aby se dokázali postarat také o své děti. Setkal se s mudrci a ti jej ovlivňovali ve smyslu naprosté skromnosti a pokory, ke službě druhým, k odhlédnutí od základních lidských potřeb ve hmotě, protože hmotný život je přece pomíjivý. Nedokázal tehdy přesně zachycovat informační impulsy svého průvodce. Spíše neurčitě vnímal, kam by měl jít, čeho by si měl všimnout, co by bylo vhodné udělat. Záměrem bylo ukázat mu další vychýlený extrém spočívající v askezi, aby snáze přišel na myšlenku střední cesty mezi extrémy. Souhrn působících vlivů však způsobil, že Buddha si to vysvětlil tak, že askeze je ta pravá cesta pro něj. To potvrzuje skutečnost, že člověk ve hmotě je odkázán především sám na sebe. Na to, jak bude v určitých situacích uvažovat. Možnosti duchovního vedení shora jsou značně omezené. Protože jako silnější se mnohdy ukazují vlivy právě z hmotné roviny.

……………………


Co se dělo s Buddhou po jeho smrti?

I Buddha musel jednou zemřít a překročil práh hmotné smrti. Podle jeho slov už by se do hmotné roviny nemusel nikdy vrátit, protože dosáhl osvícení. Pravda však byla jiná, automatické přírodní a vesmírné síly skrytě ovlivňující vývoj to vnímaly. Pokusil jsem se získat více informací o tom, co se dělo s Buddhou po jeho smrti. Oslovil jsem Síly Světla s prosbou o pomoc a dostal jsem následující informace (duchovní komunikace ze 14. 6. 2018).

Ozvala se mi Příroda v rámci Vesmíru: „V době Buddhovy smrti bylo patrné, že má na sobě těžké karmické zatížení za to, co svým životem odstartoval, a co se s buddhismem bude dít dále. Šlo o silné ovlivnění lidstva, to se však nestalo jednoznačně pozitivním. Výsledkem nebyl zrod jednoznačně čistého duchovního učení, což bylo původním cílem. Tady nejde o to, do jaké míry Buddha plnil nebo neplnil původní pokyny lidských Duchovních hierarchií. Míra čistoty se v globálním měřítku posuzuje podle respektování přirozenosti, čistoty a řádu Přírody. A z tohoto pohledu umělé nepřirozené prvky vnesené do základů buddhismu nebyly v pořádku. Je přece známo, že každá nepřirozenost, každý umělý zásah odporující čistému řádu Přírody přitáhne na aktéra a jeho učení temné energie. Toto hnutí začalo od samého počátku na sebe přitahovat skryté temné vlivy. A do budoucna bylo možné očekávat, že hnutí bude směřovat k čím dál silnějšímu ovládnutí ze strany vrcholných temných sil. Bytost Buddhy se proto bude muset znovu vracet do hmotné roviny a z toho všeho se karmicky čistit. Jak to vše zařídit, aby se zvýšila pravděpodobnost, že ke karmické očistě Buddhovy mise v budoucnu skutečně dojde?

Automatické globální procesy v měřítku Planety rozhodly o tom, že bytost Buddhy se po překročení prahu fyzické smrti rozštěpí na několik částí. Nešlo jednoznačně o prvky skládačky, tedy jakoby rozporcování původní bytosti na několik dílků. Ale spíše o to, že některé hlavní části (například základ intelektu, citů, vůle) byly z původní bytosti Buddhy duplikovány do všech dílků a další dílčí osobní vlastnosti (například některé rysy vědomí) byly rozděleny. Aby výsledkem bylo několik svéprávných bytostí, které v budoucnu ponesou karmické břímě Buddhy. A u kterých bude patrné, že v minulosti byly Buddhou.“
 

Centrální Karma Nového vývoje k tomu dodává: „Další jedna „stará“ již dlouho existující bytost přijala závazek pomoci s čištěním této karmy dobrovolně, pokud se k tomu seskupí vhodné podmínky. Právě tato bytost se stala v prvních letech třetího tisíciletí součástí NDC a přes ni se buddhismus skutečně na řadě úrovní karmicky čistil. Právě z její karmické očisty jsou další detailní informace uvedené v této knize o životě Buddhy, o buddhismu a jeho dalším šíření. Jiný vysoce postavený mistr Duchovní hierarchie naopak ze svého magického pohledu na svět odmítl pochybení v misi Buddhy. Prohlásil, že klidně převezme na sebe kompletní karmu Buddhy, o které se domníval, že je jednoznačně pozitivní, aby s ní mohl v budoucnu udělat, co bude potřeba. Takže i tyto dvě bytosti se mohly později jevit tak, že byly v minulosti Buddhou.“
 

Pokračuje sdělení Přírody v rámci Vesmíru: „Proč toto dělení a duplikování? Tito dílčí Buddhové se budou v budoucnu rodit v různých životních podmínkách a ne každý z nich najde možnost dospět v životě k duchovnímu probuzení. Tím, že jich bude několik, se zvyšuje šance, že alespoň jeden z nich se dokáže dopracovat ke karmické očistě ze zátěží buddhismu. A přes něj se dávné karmické nánosy buddhismu mohou postupně rozvazovat. Toto je obecný princip napomáhající tomu, aby se něco důležitého v historii mohlo vůbec dořešit. A tak se skutečně stalo, dělení bylo uskutečněno. Dnešní výsledek znáte. Dokázali jste identifikovat některé z těchto znovuzrozených Buddhů. Avšak pouze bytost, která na sebe dobrovolně přijala závazek pomoci s čištěním karmy buddhismu, dokázala dospět k úplnému duchovnímu probuzení a k otevření soustavné karmické očisty. Skrze ni se dávný odkaz buddhismu, ležící na některých oblastech Planety jako temná deka, už celé roky karmicky čistí. To však neznamená, že karmické nánosy budou automaticky sejmuty z dalších bytostí, které zastupují Buddhu.

Co se v té době dělo dál? Do procesu smrti Buddhy zasahují také Plejáďané zastupující tehdejší galaktickou moc, galaktickou úroveň Duchovní hierarchie. Jeden z kousků, o kterém se domnívají, že je celým Buddhou, jakoby ukradnou z cesty evoluce. A protože podobné energie se přitahují, do této „ukradené“ části Buddhy přešla rozhodující většina temné síly, která za života ovládala Buddhu.

Záměrem Plejáďanů bylo nalinkovat této bytosti další evoluci způsobem, který je z jejich pohledu správný. Vnímají, že buddhismus sice zapustil kořeny v Indii, ale bylo to málo na to, aby se postupně rozšířil do celého světa, a ovlivnil pozitivně vývoj lidstva na Zemi. Domnívali se, že takto získají nad vzniklým náboženstvím trvalý vliv. Po úvaze rozhodují o dalším zrození této části původní bytosti Buddhy. S jednoznačným úkolem masově rozšířit buddhismus nejprve v Indii, postupně také do dalších částí světa. Vybaví bývalého Buddhu, budoucího indického krále Ašóku, vysokou magií, schopnostmi mimo pořadí.

V té době už Plejáďané zastávají názor, že dosažení rozšíření buddhismu, tedy z jejich pohledu jednoznačně „světelného“ cíle, je možné a eticky správné zajistit i vojenskou silou. Ve stejném duchu, jako když vojska Galaktické konfederace, galaktického sdružení planet, vnucovaly nalinkovanou cestu evoluce jiným vesmírným civilizacím. A to i za cenu okupací, v krajních případech i likvidací nepohodlných vymykajících se národů.“

 

© Jiří Novák, listopad 2018
    www.novaduchovnicesta.cz