Jiří Novák, Martin Skočík, Petra Nováková

                                                                        Vloženo 26.12.2018

86B. Kniha Jak přelstít ďábla od Napoleona Hilla - 2.část

               

K publikování připravila a na web vložila Marie Holoubková (Mejdrová)

__________________________________________________
 

Poučení se z nepřízně osudu. Hypnotický rytmus a lidské vztahy. Výhody plynoucí z nepřízně osudu. Působení prostředí. Působení času. Co je to hřích? Závěrečné shrnutí autora knihy. Impulsy, které jsme dostali k napsání těchto textů. Úryvky z přebalu knihy.

______________________________________________________________
 

Tento text je pokračováním článku  86A. Kniha Jak přelstít ďábla od Napoleona Hilla - 1.část

Nejprve pokračuji dalšími citacemi textu knihy a komentáři k nim.
 

Poučení se z nepřízně osudu

str. 200

Otázka: Je neúspěch pro člověka prospěšný?

Odpověď: Ano. Jen málo lidí ví, že každá nepřízeň s sebou přináší i semínko odpovídajícího úspěchu. A ještě méně lidí pozná rozdíl mezi dočasnou porážkou a neúspěchem…

Kdyby lidé poznali rozdíl mezi dočasným selháním a neúspěchem, nevzdávali by se, když se v životě setkají s odporem… dál by bojovali a nakonec zvítězili. Úspěch většinou čeká hned krůček za bodem, ve kterém člověk přestane bojovat.

JN: Každá situace v životě člověka přináší určité poučení. Jen člověk vytvoří ve své mysli, že daná situace je neúspěchem. Neúspěch je tedy stav mysli. Stejně tak může člověk danou situaci přijmout jako výzvu, že potřebuje něco zásadního změnit, aby se dobral k cíli.

Budou-li se však jeho myšlenky neustále točit kolem hodnocení situací jako neúspěchu, pak se taková situace stane trvalou. A jeho život se stane jednou velkou prohrou.

Neúspěch znamená vrchol, na kterém má člověk právo vyčistit si mysl od strachu a začít znovu, jinak. Neúspěch nezvratně prokazuje, že s cíli a plány, kterými člověk o tyto cíle usiluje, je něco v nepořádku. Neúspěch je slepá ulička na cestě zvyků, po které se člověk ubíral. A když se do ní dostal, musí tuto cestu opustit a vydat se po jiné, a tím pádem vytvořit nový rytmus.

JN: Někdy dopracovat se k úspěchu trvá déle a nemusí to nutně znamenat, že jdeme špatným směrem. Ne vždy je potřeba měnit vše, ale třeba jen něco a v úsilí vytrvat. Hledat možnosti, až se správné místo, čas atd poskládají.

Další úsek textu lze zjednodušeně shrnout následujícími slovy:

Příroda používá nemoc, neúspěch, prohru, nepřízeň osudu, aby rozbila vychýlené lidské zvyky. Aby donutila člověka vytvořit si nové zvyky. Aby zlomila jeho rytmus negativního myšlení. Aby dala lidem nové příležitosti ke změně.

 

Hypnotický rytmus a lidské vztahy

str. 205

Otázka: Hypnotický rytmus má něco do činění s tím, jaký vztah mají lidé k sobě navzájem?

Odpověď: Člověk je dobrý nebo zlý, protože spojil dohromady své myšlenky a skutky pomocí hypnotického rytmu. Člověk je svázán chudobou nebo požehnán hojností, protože jeho cíle, plány a touhy nebo jejich nedostatek se pomocí hypnotického rytmu staly trvalými a skutečnými.

JN: Neboli, jak člověk o sobě a o své situaci opakovaně smýšlí, tím se skutečně stává v budoucím čase. A vztahy? Záleží na tom, jaké prvky ve vztahu k sobě účastníci známosti opakovaně vnášejí do života.

Odpověď: Hypnotický rytmus zachytí převažující pohnutky, cíle, záměry, pocity kontaktující mysli a vetká je do určitého stupně víry nebo strachu, lásky nebo nenávisti… Tímto způsobem příroda přetváří převažující složky v každém mezilidském vztahu na trvalé.

Nejsou to jen lidské činy, ale také myšlenky, které určují povahu všech lidských vztahů.

Správný vztah mezi lidmi je ten, který přináší všem zúčastněným nebo jím ovlivněným nějakou podobu prospěchu.

Nesprávný vztah je jakýkoli vztah mezi lidmi, který někoho ničí nebo přináší nějakou podobu trápení nebo neštěstí kterémukoli jednotlivci.

 

Výhody plynoucí z nepřízně osudu

str. 211

  • Očišťuje lidi od marnivosti a egoismu. Zastrašuje sobectví
  • Vystavuje člověka tváří v tvář jeho slabostem a dává mu příležitost je překonat
  • Nutí člověka hledat nové cesty
  • Nutí jej používat šestý smysl
  • Boří staré myšlenkové zvyky a dává příležitost vytvořit si zvyky nové
  • Nutí získat nové znalosti
  • Umožňuje odhalit svá „jiná já“ a spoléhat se více na duchovní síly

 

Sharon Lechter:

Neunášený člověk se setkává s neúspěchem i s prohrou, ale jeho reakce na jakoukoli podobu nepřízně je pozitivní. Bojuje, místo aby se vzdal, a obvykle vítězí.

V životě není nikdo odolný proti nepřízni osudu, ale život dává každému sílu pozitivního myšlení, která stačí k ovládnutí všech okolností nepřízně a jejich obrácení ve vlastní prospěch.

Zákon hypnotického rytmu pracuje jistě, ale ne vždy rychle. Užitek i trest mohou sklízet i ostatní. (JN: Také se může přenášet z jedné generace na další.)

 

Působení prostředí

str. 218

Hypnotický rytmus upevňuje a ustaluje myšlenkové zvyky lidí. Myšlenkové zvyky jsou stimulovány vlivy prostředí. Jinými slovy, materiál, kterým jsou krmeny myšlenky, pochází z prostředí člověka. Myšlenkové zvyky se ustalují hypnotickým rytmem.

Nejdůležitější část prostředí člověka je ta, která je vytvořená jeho spojením s ostatními. Všichni lidé vědomě či nevědomě vstřebávají a přejímají myšlenkové zvyky těch, se kterými jsou blízce spojeni.

Zákon hypnotického rytmu nutí každého člověka, aby si vytvořil myšlenkové zvyky, které souzní s převažujícími vlivy jeho okolí. …

Člověk by si měl své společníky vybírat s takovou péčí, s jakou si vybírá jídlo… A vždy by měl mít na paměti, aby se spojoval s lidmi, jejich převažující myšlenky jsou pozitivní, přátelské a harmonické.

Největší vliv na člověka mají jeho partner v manželství a doma a jeho společníci v zaměstnání. Pak přicházejí na řadu jeho přátelé a známí. Náhodní známí a neznámí lidé mají jen malý vliv.

Ti, kdo ovládají vlivy svého prostředí, ovládají svůj pozemský osud. A všichni ostatní jsou svým pozemským osudem ovládáni sami.
 

JN: Napoleon Hill řeší i situaci negativních vlivů příbuzných. Kterou většina lidí chápe tak, že vyhnout se těmto vlivům je nemožné.

Odpověď: Žádná lidská bytost nikomu nedluží nic, co by ho okrádalo o jeho právo postavit své myšlenkové zvyky na pozitivním prostředí. Na druhou stranu má každá lidská bytost povinnost k sobě, aby ve svém okolí odstranila jakýkoli vliv, který byť jen vzdáleně tíhne k vytváření negativních myšlenkových zvyků.

JN: Autor sám polemizuje s tím, že takový postoj je možná tvrdý, příliš chladný, sobecký.  Na druhé straně je ale třeba vidět, že člověku může jít v té chvíli doslova o přežití. A je pak na něm. Jestli dá přednost úctě k příbuzným, i když mu to může zničit zdraví, a tím i život. Nebo jestli dá naopak přednost sobě a svému zdraví. A podle situace kontakty buď omezí nebo vypustí.


Otázka: Co stanovuje něčí myšlenkové zvyky?

Odpověď: Zvyky se stanovují kvůli vrozeným nebo získaným touhám nebo pohnutkám. Tvoří se jako výsledek nějaké formy určité touhy. …


Deset nejběžnějších motivů, které podněcují většinu lidské myšlenkové činnosti, jsou:

  • Touha po sexuálním vyjádření a lásce
  • Touha po jídle
  • Touha po duchovním, duševním a fyzickém sebevyjádření
  • Touha po pokračování života po smrti
  • Touha ovládat druhé
  • Touha po materiálním bohatství
  • Touha po znalostech
  • Touha napodobit druhé
  • Touha vyniknout nad druhými
  • Sedm základních strachů

To jsou převažující motivy, které podněcují většinu veškerého lidského úsilí.

 

JN: Naopak přítomnost negativní touhy, jako je chamtivost, závist, lakota, žárlivost nebo hněv autor vysvětluje nějakou podobou neúspěchu, selhání nebo opomenutí člověka přizpůsobit se přírodním zákonům pozitivním způsobem.

Příroda nebude tolerovat zahálku nebo prázdnotu všeho druhu. Všechen prostor musí být něčím vyplněn a také je… Když člověk nepoužívá rozum k vyjádření pozitivních a tvořivých myšlenek, příroda tuto prázdnotu vyplní tak, že mozek přinutí, aby jednal pod vlivem negativních myšlenek.

Každý normálně vyvinutý lidský mozek je potenciální branou ke všem znalostem, které ve vesmíru jsou. Každý normálně vyvinutý mozek má ve svém mechanismu možnost přímé komunikace s Nekonečnou inteligencí, ve které se nachází veškeré znalosti, jaké jen mohou být.

 

Působení času

str. 227

JN: Působení času je podle Napoleona Hilla jedna ze zásadních podmínek dosažení svobody člověka. Pro člověka je rozhodující, zda během plynutí času jeho života u něj převažují pozitivní myšlenky nebo negativní. Převažující pozitivní myšlenky pak přitahují příznivé vlivy, situace, okolnosti do jeho života. Naopak převažující negativní myšlenky vytvoří zvyk negativního myšlení a výsledkem jsou nepříznivé události, které takto člověk do svého života přivolal.

Otázka: Jaké další rysy má čas ve spojitosti s lidským osudem na Zemi?

Odpověď: Čas je nástrojem přírody, kterým může lidská zkušenost dozrát do moudrosti. Lidé se s moudrostí nerodí, ale rodí se se schopností myslet, a to je může s plynoucím časem dovést až k moudrosti…

Moudrost přichází pouze k neunášeným lidem, kteří si ve svém životě vytvoří pozitivní myšlenkové zvyky jakožto převažující sílu. Unášení lidé a ti, jejichž převažující myšlenky jsou negativní, moudrosti nikdy nedosáhnou, a když tak jen na velmi základní úrovni.

 

Co je to hřích?

str. 179

Otázka: …. co je to hřích. Můžete mi to trochu osvětlit?
Odpověď: Hřích je cokoli, co si člověk myslí nebo dělá a co ho způsobuje nešťastným! Lidské bytosti s dobrým fyzickým i duševním zdravím by měly být se sebou smířené a vždy šťastné. Jakákoli podoba duševního nebo fyzického trápení naznačuje přítomnost hříchu.

JN: Toto je trochu idealistické vyjádření, tedy ne obecně pravdivé.  Zlý člověk by si podle tohoto mohl myslet: Budu nešťastným, když se mi nepodaří získat jeho majetek. Proto je správné usilovat všemi způsoby, abych ho o něj obral.

Ve skutečnosti tedy výše uvedená slova o hříchu popisují hřích pouze pro pozitivně a eticky fungujícího člověka. Nedá se to však použít obecně pro kohokoliv. Chybí tady zásadně hřích jako ubližování druhým lidem, rozhodnutí a činy na jejich úkor, manipulace s člověkem, jeho skryté nebo otevřené ovládání, atd.
 

Otázka: Jmenujte některé běžné podoby hříchu.
Odpověď: Hříchem je přejídat se, protože to vede ke špatnému zdraví a trápení.
Hříchem je příliš se oddávat sexu, protože to láme lidskou vůli a vede ke zvyku unášení.
Hříchem je dovolit své mysli, aby byla ovládána negativními myšlenkami závisti, chamtivosti, nenávisti, netolerance, marnivosti, sebelítosti nebo zastrašování, protože tyto stavy mysli vedou ke zvyku unášení.
Hříchem je podvádět, lhát a krást, protože tyto zvyky ničí seberespekt, podlamují lidské uvědomění a vedou k neštěstí.
Hříchem je zůstávat v nevědomosti, protože to vede k chudobě a ztrátě soběstačnosti.
Hříchem je přijímat od života cokoli, co člověk nechce, protože to naznačuje neodpustitelnou lhostejnost používat vlastní mysl.

 

Otázka: Je hříchem nechat se unášet životem, bez určitého cíle, plánu nebo záměru?
Odpověď: Ano, protože tento zvyk vede k chudobě a ničí výsadu svobodného rozhodování. Také to člověka zbavuje práva používat vlastní mysl jako prostředku kontaktu s Nekonečnou inteligencí.

Otázka: Jste vy hlavní inspirací pro hřích?
Odpověď: Ano! Je to mé poslání, získávat kontrolu nad myslí lidí jakýmkoli způsobem.

Otázka: Můžete ovládat mysl člověka, který se nedopustil žádného hříchu?
Odpověď: Nemohu, protože takový člověk své mysli nikdy nedovolil, aby se nechala ovládat jakoukoli podobou negativního myšlení. Nemohu vstoupit do mysli člověka, který nikdy nehřešil, ani ho ovládat.


Otázka: Jaký je nejběžnější a nejzhoubnější ze všech hříchů?
Odpověď: Strach a nevědomost.

 

Téma lásky

JN: Obecně bývá často dosti vychýleně popisováno a ani tady ho nevnímám čistě. Pasáže o lásce jsou problematické, ne vše je pravda. A něco může být nesprávně pochopeno.

 

Závěrečné shrnutí autora knihy

str. 239

Při mém rozhovoru s ďáblem mě nejvíce zaujaly tři věci. Tyto tři faktory si mě získaly, protože měly na můj život největší vliv, což může snadno poznat každý čtenář mého příběhu. Těmito faktory jsou zvyk unášení, zákon hypnotického rytmu, kterým se zvyky stávají trvalými, a prvek času.

Toto je trio sil, které nedotknutelně drží osudy všech lidí. Tyhle tři faktory získávají nový a důležitější význam, když se spojí dohromady a jsou zkoumány jako kombinace sil. Není potřeba velké představivosti a téměř žádného pochopení přírodních zákonů, aby člověk pochopil, že většinu potíží, se kterými se lidé potýkají, si vytvořili sami. Navíc jsou tyto potíže jen zřídkakdy výsledkem okamžitých okolností. Většinou jsou vyvrcholením série okolností, které se díky zvyku unášení a za pomoci času spojily.
 

Komentář Sharon Lechter:
Mnoho lidí je dnes obětí smýšlení, které používají jako omluvu za to, že nepřevzali odpovědnost za vlastní život.

 

Před nenávratným ovládnutím hypnotickým rytmem mě zachránila rozhodnost záměru, kterému jsem nakonec zasvětil celý svůj život, abych uspořádal filozofii osobního úspěchu. Tu a tam jsem se unášel ve svých malých rozmarech a snahách, ale toto unášení nahradil můj hlavní záměr, který stačil k obnovení odvahy, a já jsem znovu začal pátrat po vědění pokaždé, když jsem byl při svých malých snahách poražen.
Něco jsem se o nebezpečné povaze zvyku unášení naučil, když jsem zkoumal více než 25 000 lidí ve spojitosti s uspořádáním Zákona úspěchu. Tyto rozbory ukázaly, že jen dva lidé ze sta mají ve svém životě rozhodný hlavní cíl. Zbylých 98 je polapeno zvykem unášení. Je to zvláštní shoda okolností, že se mé analýzy naprosto shodují s ďáblovým tvrzením, že ovládá 98 z každého sta lidí právě kvůli jejich zvyku unášení.

Když se ohlížím za svou kariérou, jasně vidím, že jsem se většině dočasných neúspěchů mohl vyhnout, kdybych jednoznačně následoval svůj plán k dosažení hlavního záměru svého života.
 

JN: Za nejdůležitější tezi celé knihy považuje Hill následující myšlenku:

Převažující touhy člověka se mohou proměnit ve své fyzické protějšky (JN: tedy se mohou realizovat, zhmotnit) pomocí rozhodnosti záměru podpořeného rozhodností plánů a za pomoci přírodního zákona hypnotického rytmu a času!
 

Je také zvláštní, že jsem si musel projít chudobou, neúspěchem a nepřízní osudu ve stovkách různých podob, než jsem získal právo pochopit a použít zákon přírody, který zmírňuje tlak všech těchto zlomyslných zbraní dohromady a ničí je. Nejzvláštnější z mých zkušeností ale je, že mi život poskytl jednoduchý zákon, jehož pomocí mohu přeměnit své touhy do hmotné podoby, a nemusím přitom podstupovat tolik let útrap a strádání.

Hledal jsem kámen mudrců, kterým by se dal neúspěch změnit na úspěch, a zjistil jsem jen to, že úspěch i neúspěch jsou výsledkem každodenních evolučních sil, kterými se převažující myšlenky postupně skládají dohromady a vytvářejí věci, které chceme, nebo věci, které nechceme, podle toho, jaká je povaha našich myšlenek.

Příběh mého rozhovoru s ďáblem je nyní ve vašich rukou. Prospěch, který si s něj odnesete, bude přímo úměrný myšlenkám, které ve vás inspiruje. Aby vám byl tento příběh prospěšný, nemusíte s ním souhlasit od začátku do konce.
Musíte jen přemýšlet a dosáhnout vlastních závěrů o každé jeho části. Je to tak pochopitelné. Jste soudci, porotci i obhájci jak obžaloby, tak obhajoby. Pokud svůj případ nevyhrajete, prohra a její příčina budou na vás!

______________________________________________________________
______________________________________________________________

 

V této druhé části uveřejníme reakce dalších jednotlivců na NDC, které se u nich objevily při čtení knihy.
 

Impulsy, které jsme dostali k napsání těchto textů
 

Martin Skočík

1.5.2018
 

Ahoj Jirko,
dnes ako som bol maľovať v štúdiu a premýšľal som nad knihou, tak ma napadlo napísať Ti, že by možno bolo fajn o tej knihe napísať všetkým na NDC. Spravil som si k tomu aj komunikáciu. 
S pozdravom
MS

 

MS: Spojené sily Svetla, vždy keď čítam knihu Jak přelstít ďábla, neprestáva ma fascinovať, ako jasne a dopodrobna sú tam popísané zásadné princípy, ktoré by sme si mali v každodennom živote uvedomovať, ak chceme žiť vedome a mať život vo svojich rukách. Čo mi k tejto knihe môžete povedať?

Centrálna Karma: „Táto kniha je skutočne veľmi hodnotná, pretože jej obsah môže človeku zásadne pomôcť, aby si uvedomil, čo na neho v živote pôsobí a čo ho v minulosti formovalo. Táto kniha skutočne predbehla svoju dobu. Podstatné je, že je k dispozícií dnes. Dnes už je otvorená NDC a pre vás sú niektoré myšlienky už dlhodobo známe. Tu je však detailný popis toho, ako temná strana ovláda ľudí. Práve pre vás - bytosti na NDC je táto kniha ešte prínosnejšia, ako pre bežnú populáciu, práve tým, že vnímate duchovnú rovinu ako plnohodnotnú súčasť vašich životov a mali by ste rozumieťtomu, ako je hmota ovplyvňovaná duchovným pozadím.“

MS: A je táto kniha dostatočne presná - pravdivá, aby sa ňou človek mohol riadiť v živote?

Centrálna Karma: „Áno, je možné ju použiť ako "manuál" pri zmene seba samého, pri práci na sebe. Je tu však niekoľko prekážok, ktoré bránia "automatickému" pochopeniu zásadných myšlienok povrchným čitateľom. Niektoré koncepty popísané v knihe sú značne abstraktné a nemusia byť plne pochopené, keďže nie sú rozobrané úplne do detailov. Napr. zákon hypnotického rytmu, čo sú vlastne morfické polia. Človek na NDC by mal byť schopný uchopiť to ľahšie a chápať aké sú ich princípy a aké z toho plynú dôsledky. Hoci kniha prináša mnoho zaujímavých - oči otvárajúcich poznatkov, tie hlavné sa vinú celou knihou tak trochu nenápadne. Žiadne tučné písmo, alebo iné zvýraznenie toho najzásadnejšieho. A mnohí môžu byť zvedení z cesty nesprávnym vyložením nosnej myšlienky a to, že za všetkým stojí vesmír, ktorý dá každému, čo len chce - ako je v knihe Tajomstvo a ktorá je aj v tejto knihe spomenutá.“
 

MS: Takže je možné, že aj človek na NDC nevyužije plne potenciál tejto knihy? Ja to tak totiž vnímam, že toto je pracovná kniha. Môžete mi povedať, ako doporučujete s touto knihou pracovať?

Príroda: „Odpovede na túto otázku sa ujmem ja, Príroda. Závažnosť a prínos tejto knihy je nesmierny, avšak je potrebné správne dávkovanie. Netreba zabúdať na to, že ste bytosti so svojou karmickou záťažou a že mnohé z vašich vychýlených postojov sú na vás doslova nalepené, takže ich môžete vnímať, že to ste vy, vaša prirodzenosť. A keď máte na sebe veľa navrstvenej špiny, keď na vás niekto vyleje jedno vedro vody, tak ju všetku neodplaví, bez ohľadu na to, či to bude 10, alebo 100-litrové vedro. V prípade tejto knihy by to mohlo byť tak, že ju človek okamžite prečíta a má ju v hlave ako "prečítanú". To však len očami prešiel všetky písmenka, rozumovo zhodnotil, že zaujímavé a prínosné a tým to skončí.

Preto odolajte pokušeniu čítať kapitolu za kapitolou (hlavne v druhej časti). Omnoho vhodnejšie je prečítať si jednu kapitolu a následne pri nejakej relaxačnej činnosti danú kapitolu rozoberať. Vracať sa k myšlienkam, ktoré vás zaujali.

Navyše niektoré témy môžu byť pre čitateľa natoľko silné, že pri ich čítaní môže strácať pozornosť, zaspávať. Vtedy je dobre si od čítania odpočinúť a vrátiť sa k nemu neskôr. Toto totiž nie je súťaž v rýchločítaní. To, čo si z nej odnesiete je na každom z vás, koľko úsilia a pozornosti jej venujete. Ako som však už povedala, jej potenciál je obrovský.“

MS: Ďakujem vám obom za odpovede.


Dodatok:

Skutočne to tak vnímam, že čím viac a do hĺbky nad jednotlivými kapitolami premýšľam a v mysli ich rozoberám, tým viac akoby sa mi ich obsah dostával "pod kožu". A čím viac sa tou knihou v myšlienkach zaoberám, tým väčšie tornádo myšlienok (obrazne povedané) mám v hlave a tým viac ma to nabíja energiou, nadšením do ďalšej práce na sebe samom. Zbaviť sa zlozvykov, nahradiť nesprávne postoje vhodnejšími atď.  
A napríklad keď som sa v knihe dostal k časti, ako začína rozoberať 7 princípov, tak som začal čítať rozhovor odznova. Tým, že som to už čítal, nikam som sa neponáhľal a viac som sa sústredil na aktuálny text.
Podobne som čítal aj články na stránkach (ešte v dobe, keď som na NDC nebol) a keď tam bol nejaký odstavec, ktorého významu som plne nerozumel, tak som si ho prečítal viac krát a následne na prechádzke v lese som sa k nemu vracal. Tam mi vždy došlo, čo tým bolo myslené a aké sú tam súvislosti.

_______________________________________________________
 

Poznámka Marie Holoubková:

Když jsem během dne na chvíli zcela bez energie, nebo dokonce usnu, aniž by to bylo silnou únavou nebo velkým horkem, důvodem je, že se mi právě obnažila vrstva s těžkou karmickou záležitostí. Což způsobí, že jsem chvíli bez energie, protože bytost musí vynaložit hodně čisté energie na to, aby nepříznivé energetické náplni vrstvy odolala a zbavila se jí. Aby ji ta karmická energie nestáhla podstatněji současnou frekvenci vyladění. Aby se nezaktivovaly staré energetické úpisy, ovládací a vysávací vazby na zatemněné bytosti a systémy, apod. Než se s tím bytost dostatečně popasuje a vyrovná svoji duchovní a fyzickou energii na (skoro) běžnou pracovní úroveň. Musí přitom samozřejmě řádně vydávat starou duchovní výbavu a vazby, neidentifikovat se s nimi, nenechat se jimi ovlivňovat, stahovat. Jinak by se nemohla vrátit přirozenou čistou cestou na svou běžnou úroveň energie.
Další věc jsou osobní karmické vazby na určitou záležitost, které vytáhne konkrétně ta kniha. 

Člověk, který teprve krátce prochází hloubkovou karmickou očistu, nemusí ještě tento základní princip znát.

(Jinak, je obecně řada dalších důvodů, proč se člověk může cítit najednou bez zjevné příčiny zcela bez energie. Například v důsledku aktuálního energetického parazitování - vysávání, určitou bytostí, systémem. Což se může dít mnoha různými zakamuflovanými způsoby. Obvykle na nevědomé úrovni účastníků.)

_______________________________________________________


Jakub Šimáček

13.6.2018
 

Ahoj Jiří,

se zájmem jsem si přečetl Jak přelstít ďábla a zajímalo by mne, s kým to Napoleon Hill vlastně komunikoval. Nevíš to náhodou? Pak by mě zajímalo, jak zapadá do NDC jeho opakované tvrzení o tom, že dobro a temno se vyvažují. Nebo tam ten ďábel propašoval něco, aby přece jenom si nechal zadní vrátka? Aby to vypadalo, že prohrál na celé čáře, ve skutečnosti zasel semínko dezinformace, které svede spousty lidí ze správné cesty. Tedy, že budou brát temno jako samozřejmou součást Světa?

A ještě, stala si mi taková věc. Občas do mě strkají, a něco mi vyrazí z ruky, nebo něco trošku rozliju. Když na něco myslím a ta myšlenka je špatná. Už jsem si na to zvykl a jsem za to rád. Tentokrát mi vyrazili knihu z ruky, když jsem otáčel list v metru (které jelo jinak klidně). Na posledním řádku na stránce bylo něco jako "jediný na koho se můžeš spolehnout…“ a já s napětím očekával, kdo to bude. Jenže najednou kniha leží na zemi (hezky zavřená, dopadla na plocho, aby se jí nic nestalo) a já už vím, že to nebude dobře. (JN: měl tedy z té události pocit, že ta věta nebude v pořádku, komentář k tomu je v dalším textu). A ano, na následující stránce se dočítám "... jsi ty sám". Přesně si znění nepamatuju, musel bych to najít. 

Ale jinak se mi ta kniha velmi líbila, je hodně nadčasová. 

Hezký den,
Jakub


Jiří Novák
K dotazu Jakuba:

 

Jedna ze základních vět v knize je: Já jsem nejdůležitější osobou v mém životě. Tato věta je jistě správná. Je to myšleno tak, že nejprve potřebuji pomoci sám sobě a pak teprve mohu hledat vyšší naplnění.

A druhá věta. „Jediný, komu mohu důvěřovat, jsem já sám.“ Tady už to neberu jako správné. Tato věta má v sobě prvek individualismu. Zatímco princip změny světa vychází z kolektivu. Když se více lidí dohodne na společném cíli, mohou dokázat nemožné. Jedinec sám mnoho nedokáže. Ale tým je tou silou, která bourá mantinely možného. Takže tuto větu bych už nepropagoval.
 

_______________________________________________________


Petra Nováková

22.8.2018

Když měl přítel tuto knihu v pokoji, tak jsem měla jednou silný pocit, že se ji bojím číst. Že to zlo v ní je silné a obávám se, zda konfrontaci s ním zvládnu a zda mě neovládne. Ale mohou to být mé karmické vrstvy. 

Teď na Šumavě jsem knihu otevřela náhodně na jedné straně, kdy bylo popsáno, jaké nejsilnější zbraně zlo používá přes chtíč a v jakých oblastech. Tím, jak je kniha napsaná, bylo mi velmi nepříjemné číst přímo slova Ďábla. Měla jsem pocit, že musím vynaložit velké obrnění a velkou sílu, zpevnění na to, aby to na mě nepříznivě nepůsobilo. Je mi velmi nepříjemné jakoby vést s tím ďáblem rozhovor a číst si jeho slova. Jako by promlouval ke mně. Kdyby to bylo psáno stylem Ďábel mi řekl, bylo by to snazší.

Jde o to, že se každý musíme postavit tomu, co v nás kniha vyvolává a u některých z nás to znamená tvrdý boj. Na který je třeba mít v dané chvíli dostatek sil.


Duchovní komunikace z 22.8.2018:

PN: Spojené Síly Světla, co to je, co z knihy vnímám? 

Příroda: „Tato kniha je velmi silná. Protože její pasáže rezonují s tím, co máte uvnitř sebe. Doslova vyvolává strachy, obavy atd. na povrch. A je nutné ji proto číst v nějakém stabilnějším rozpoložení, protože pro bytost znamená v tu chvíli věnovat se očistě sama sebe a popasovat se s tím, co se obnažilo.“

PN: Je kniha někam napojena, na něco nepříznivého?

Příroda: „Není, ale její čtení způsobí, že se odhalí temná nit uvnitř bytostí vedoucí na další temné systémy kdesi. Proto pak jsou bytosti mnohdy nuceny bojovat s tím, co se obnaží. Je nutné bojovat, protože jinak, jako u všeho, může bytost přejít naopak do deprese, podléhání tomu, co se obnažilo. A princip je stejný. Nutné je okamžitě vydávat starou duchovní výbavu a vazby, požádat Spojené Síly Světla o očistné energie. Spojené Síly Světla pak okamžitě linie sledují a temné systémy se mohou likvidovat. 

Proto se nedoporučuje číst knihu na noc, pokud zrovna procházíte obdobím silné karmické očisty.

Ďábel v knize ukryt není, ani jiná obdoba magie. Avšak kniha z vás rezonancí jako magnetem vytáhne v dané chvíli karmické vrstvy. Můžete pak vliv knihy vnímat jako negativní, ale ve skutečnosti vás ovlivňují nepříznivé energie, napojení, vazby z vaší rozbalené karmické vrstvy. Je proto vhodné po přečtení poprosit Spojené Síly Světla o energie. A pročistit sebe i knihu od vlivů, které se vytáhly z vás samotných.

Kniha může představovat nebezpečí jen v té míře, jak nebezpečné jsou ukryté karmické vrstvy ve vás samých.“
 

PN: Spojené Síly Světla, ale jak se proti tomu postavit, když to vyvolává takto silné reakce? Tedy doslova strach ze samotné knihy a toho, co je v ní ukryto?

Příroda:Není jiná možnost, než se tomu postavit ve vhodnou chvíli. Tedy knihu číst s rozvahou. A po přečtení se pročistit a silné reakce zadat do očisty.“

______________________________________________________________
______________________________________________________________

 

Úryvky z přebalu knihy
 

Napoleon Hill (1883 – 1970) byl americký spisovatel a podnikatel známý hlavně díky své knize Myšlením k bohatství, vydané v roce 1937, která se stala jednou z nejprodávanějších knih všech dob. Jeho učení ovlivnilo celé generace hledačů úspěchu a položilo základy dnešního motivačního myšlení.
Pro více informací navštivte
www.naphill.org

Hned po vydání svého největšího bestselleru všech dob Myšlením k bohatství, prozradil Napoleon Hill, že rozluštil ďáblův kód, kterým ho přinutit, aby přiznal svá tajemství. Následný rukopis – Jak přelstít ďábla – se ukázal být tak kontroverzní, že musel být více než sedmdesát let ukrýván. Sharon Lechter nám nyní přináší tuto důležitou knihu, kterou opatřila poznámkami pro současné čtenáře. Hill využívá své pověstné schopnosti dostat se až k jádru lidského potenciálu a dostává se hluboko k poznání největších překážek, kterým čelíme při dosahování našich osobních cílů – včetně strachu, váhání, hněvu a žárlivosti – nástrojů stvořených samotným ďáblem. Tyto tajné způsoby ovládání nás mohou zničit a Hill odkrývá sedm principů dobra, které nám umožní nad nimi konečně zvítězit a dovedou nás k úspěchu. Fascinující, provokativní, dodávající sílu – taková je kniha Jak přelstít ďábla, která nám ukazuje, jak vytvořit vlastní cestu k úspěchu, harmonii a naplnění v jakékoli době nejistoty a strachu.

Napoleon Hill, jeden z nejlépe prodávaných autorů motivačních knih všech dob, napsal tuto vážnou a provokativní knihu v roce 1938. Od vydání knihy Jak přelstít ďábla však bylo upuštěno, protože byla Hillovou rodinou a poradci považována za příliš kontraverzní. Hillův náhled na to, jak překonat zábrany a žít beze strachu, pochyb a závislosti, byl až do teď prakticky nespatřen.

Tato kniha odhaluje, jak se ďábel, poté co ho legendární guru úspěchu Hill přelstil, vzdává svých tajemství o způsobech ovládání, které nás mohou zničit. Nabízí citlivý pohled na to, jak svůj osud odevzdáváme negativním myšlenkám, pasivnímu přijímání a fyzické bolesti, a označuje největší překážky, kterým čelíme při dosahování osobních cílů: strach, otálení, hněv a žárlivost.
Podle Hillových vlastních slov bylo jeho záměrem pomoci „odemknout dveře námi vytvořených vězení, ve kterých jsou muži a ženy uvěznění.“ Kniha Jak přelstít ďábla přesně tohle dělá. A protože byla napsána v době, kdy svět vystupoval z vážného finančního rozkladu a čelil globálnímu konfliktu, je pro nás v tomto čase ekonomické a politické nejistoty překvapivě významná.

 

Michael Bernard Beckwith:
„Hillovo učení je v myslích dnešních čtenářů nejčastěji spojováno s prosperitou, kterou si překládají jako peníze, které člověk vlastní. Popravdě řečeno se ale se světem podělil o moudrost „principů, jak žít.“

Rich Karlgaard, vydavatel časopisu Forbes:
„Moje prostá víra je tato: Pokud jsme stvořeni podle obrazu Boha, pak jsme se narodili, abychom tvořili, a tvořit znamená prosperovat.

________________________________________________________


© Jiří Novák, prosinec 2018
© Martin Skočík, prosinec 2018
© Petra Nováková, prosinec 2018

    www.novaduchovnicesta.cz

Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

Celkový počet hlasů: 88