Pravčická brána
Úvodní stránka | Příběhy z dávné minulosti | P6. Vážné ohrožení energií Planety Vesmírnými lidmi

P6. Vážné ohrožení energií Planety Vesmírnými lidmi

Petra Nováková Vloženo 28.5.2012
Petra Nováková

   Příběh o tom, jak Příroda umožnila nahlédnutí do minulosti Světa trpaslíků

Další duchovní zážitek ze 7.5.2012

Jsem na své oblíbené loučce v lese na Šumavě. Vyhřívám se na sluníčku a čekám na další duchovní zážitek. Jen tak odpočívám, když vnímám Nahara, jak mi říká, abych vstala, že máme před sebou další úkol. Nahar mě někam vede. Zastavíme se před prostorem, který se zdá být zahalen tmou. Tato tma však není nepřátelská.

Nahar: „Dál s tebou nepůjdu. Tentokrát ale musíš jít sama. Oni tě povedou.“

Ukazuje na skupinku poletujících světýlek, něco jako světlušky. Následuji je. Jdu dál tmou, která však působí přívětivě. Necítím strach ani žádné nepříjemné pocity. Dojdeme k velké díře do země, kam se začínám pomalu spouštět. Otvor není příliš široký. Jakmile jím procházím, celý světélkuje. Jeho stěny jsou porostlé mechem, který vydává světlo. Podobné jako ve filmu Avatar.

Návštěva Světa trpaslíků

Když jsem dorazila na dno, vítá mě drobná bytost, trpaslík, bere mě za ruku a vede z malého prostoru dál. Přede mnou se rozprostírá obrovský prostor, jiný svět. Obrovské jezero, nalevo pak zeleň. Trpaslík mě provází a ukazuje mi místa, která jsou důležitá.

PN: „Proč jsem sem měla jít sama? Proč nemohl jít se mnou Nahar ?“

Trpaslík: „Protože ty jsi v tuto chvíli propojená vědomě s hmotou. To je podstatné. Potřebujeme tvou pomoc. Náš svět upadá, nevíme proč. Vypadá to, že to přichází od vás z povrchu.“

Na nebi jakoby vyrůstají z oblohy kořeny stromů, které jsou obalené malinkými světýlky. Září jako Slunce a dodávají do celého Světa světlo. Někde jsou však již bez světla jako uhynulé kořeny. Pod nimi je tma.

PN: „Není to světlo umělé?“

Trpaslík: „Ne, pochází od Přírody, stejně jako vaše hmotné Slunce. U nás však má takovouto podobu.“ 

Tento svět postupně chřadne, ztrácí svoji životní sílu

Ukazuje mi místa, která jsou už ve tmě. Skláním se k malé kytičce, která také jakoby uvadala. Pak mi ukazuje malý otvor v zeleni, kde byl pramen, který napájel celé jezero. Kamínky v této malé studánce jsou zcela suché, vyschla.

PN: „Nemůžete mít nějaký problém zde?“

Vede mě přes lávku nad potokem, která je lemovaná velikými květinami, které vyrůstají z květináčů, dosahují mi do pasu a svítí jako lampiónky ve tvaru bílých zvonečků. I tohle je přírodní světlo, které však tvoří náhradu za jejich Slunce. Září bíle jakoby umělým světlem. Sahám si do vody.

Do světa pronikly jiné parazitující bytosti

Trpaslík: „Vidíš, ta voda pláče.“

Voda jakoby naříkala, byla smutná, něco ji bolelo. Trpaslík mě vede dál k malé louce, kde se schováváme za zelený porost. Abychom nebyli vidět. Ukazuje mi bytost, která stojí na louce, velký jelen s obřími parohy. Má umělé zářivé oči.

PN: „Co je to za bytost?“

Trpaslík: „Nevím, nepatří sem. Přišla jednoho dne a okupuje celý palouček se svou družinou. Nikoho jiného tam nepustí a nikdo se k nim neodváží přiblížit.“

Jelen má kolem sebe další laně. Na paloučku rostou samé bílé kvítky, vzácné rostliny - tato zvířata je všechna spasou, jejich síla pak do nich přechází. Stejně tak když pijí z potoka, úplně do sebe nasávají a zcela pohlcují nejen veškeré energie vody, ale i její energetická těla, obaly. Proto voda pláče.

Regenerační síla Přírody v podobě bílých kuliček

PN: „ Co je to za květiny?“

Trpaslík: „Jsou vzácné, podívej.“

Utrhl jeden kvítek, ukazuje mi ho.

Trpaslík: „Když dozrají, uvnitř je malá bílá kulička, která se vysype na dlaň. A může se sníst. Jde o regenerační sílu Přírody, velmi silnou. Toto semínko buď znovu zasadíme a vyroste další květina, nebo ho použijeme na nemocné místo jiné květiny, jiné formy života, kde třeba část chybí, aby dorostla.“

Vzala jsem květinu do ruky, vypadá jako malý tulipánek. Bílý. A vysypala jsem bílou kuličku připomínající perlu na dlaň. Trpaslík mi ukazuje místo, asi větev, která je přerušená, vloží do místa semínko a větev se zacelí.

Mimořádná síla Přírody pro případ nejvyšší nouze

PN: „Není to magie? Proč potřebujete takové květiny, vždyť když žijete v souladu s Přírodou, žádné nehody se vám nedějí. Pak nepotřebujete ani, aby vám srostla zlomená noha.“

Trpaslík: „Nejde o magii, jen o mimořádnou sílu Přírodu, kterou jsme v podobě těchto rostlin dostali darem. I Příroda někdy potřebuje opravit porušené místo. Jak se Příroda přirozeně vyvíjí a mění svou podobu, vlivem přítomnosti nepříznivých energií vznikají někdy chyby, deformace.  Vaše buňky také potřebují postupně obnovovat. Navíc někdy mohou být i hmotné struktury porušené v důsledku nějakých nepříznivých situací z minulosti.“

PN: „To by přece ale výživa a čisté energie, které jsou všude u vás k dispozici, měly vyléčit. Jako u nás se takové věci léčí energiemi, které vše postupně uvedou do pořádku.“

Trpaslík: „Jsou však věci, zdravotní problémy, u kterých trvá dlouho, než se přirozenou cestou dojde k jejich vylepšení či úplnému odstranění. Může jít o nedořešenou karmu. Ale také třeba ještě nenastal vhodný čas k jejich odstranění. Nebo ještě nejsou k dispozici dostatečně silné energie, které by to dokázaly zajistit.“

PN: „Vždyť ale vše přichází v pravý čas. Tedy i energie, které zvládnou takový problém vyřešit.“

Trpaslík: „To máš pravdu, ale násilné zásahy do vývoje z jiných světů, od jiných forem života, mohou celý vývoj zmařit. I vy jste se přesvědčili o tom, že na nápravu takových situací už běžná síla Přírody nestačí. Proto ne náhodou má náš svět možnost takovéto mimořádné regenerační síly. Proč asi? Třeba právě proto, že je vhodný okamžik ji použít. Každé její použití však s Přírodou konzultujeme, vnímáme její potřeby, kdy je důležité, správné semínko léčivé energie použít.“


Doplňující  poznámka (Jiří Novák): Zeptal jsem se dnešní Přírody na Zemi na její názor na tuto formu tvořivé  síly skrytou v kuličce (duchovní komunikace z 28.5.2012). Dostal jsem následující odpověď:

Příroda: „Z pohledu vašeho hmotného světa můžete mít obavu, zda nejde o magii. Protože vnímáte neobvyklé nakupení tvořivé síly. O magii v její otevřené nebo skryté podobě však skutečně nejde. Ve Světě skřítků jde o přirozenou sílu byliny v její čisté ryzí formě. Ta kulička je běžným semenem či plodem. Je to přirozený výtvor Přírody Světa skřítků, běžná součást přírodních tvořivých sil v jejich světě. Nejde o uměle zkoncentrovanou energii do podoby nějaké pomůcky, např. žezla, prstenu, kříže apod. Energie v této kuličce nebyla do této formy nahuštěna zásahem nějaké lidské či jiné podobné bytosti. Naopak se v tomto případě jedná o přirozený vývoj. Přirozeně vzniklý jev v tomto světě. Přírody v různých typech světů či sfér mají totiž jiné možnosti a tomu pak také mohou odpovídat zcela odlišné výsledky. To samé, co v jednom světě může vypadat jako zázrak, je naopak v jiném světě naprosto normálním a běžným jevem místní Přírody.“


Trpaslík mě prosí o pomoc s jejich světem.

PN: „Zeptám se Přírody, co je potřeba udělat, co se dá udělat.“

Děkuje mi, i já mu děkuji za zprostředkování tohoto zážitku.

Návrat do našeho pozemského světa

PN: „Jak se mám dostat zpátky?“

Vnímám, že bych se mohla okamžitě přemístit, ale nejsem si jistá, zda je to tak v pořádku.

PN: „Nechci žádnou magii, nic nepřirozeného.“

Abych byla klidná, vede mě tedy k velkému stromu, po kterém mám vyšplhat až nahoru. Loučí se se mnou. Šplhám po stromě, je to daleko, větve mi pomáhají a vystrkaly mě až nahoru. Na povrch. Ještě mávám stromu dolů. Vracím se zpátky na loučku, najednou vnímám něco v pravé ruce. Podívám se, je to jedna z těch vzácných květin. Dostala jsem ji jako dárek na cestu od trpaslíka.

Duchovní zážitek pokračuje návštěvou další skryté úrovně

Kolem mě se vytvořila modrá záře, která tvoří bublinu. Letím kamsi vzhůru. Vynořila jsem se v prostoru, který vypadá jako nekonečně velký, nad mraky. Obloučky jakési země se přes sebe střídají, vše je však bílé. Nekonečný klid a ticho. Má modrá koule se rozevřela jako květ, abych mohla vše vnímat. V pozadí září něco jako maják, který vyzařuje bílou záři. Vnímám jeho světlo na své dlani.

Přibližuji se k majáku. Jdu dovnitř, je tam nějaká bytost. Zdá se nespokojená s tím, že tam musí být. Jako by něco strážila. Na pohled se zdá jako bíle oblečená s dlouhými vlasy, mužská energie. Jako nějaký stařec. Nemůžu zjistit, o koho jde, chvíli si s ní zkouším povídat. Pak se se mnou koule vrací zpátky na Zemi.

Náhle jsem zase v přítomnosti, vedle mě leží v trávě Nahar, hladím ho po hlavě. Říká, že to byl zde na Šumavě prozatím poslední zážitek. Všichni se spolu loučíme. Ještě se rozhlížím, zda tu jsou i ostatní koně. Nahar odpovídá mým myšlenkám, že dnes tu s ním nebyli. Pak jdu sepisovat své zážitky.


Svět trpaslíků je součástí planety Země

PN: Spojené Síly Světla, prosím dejte mi informace k tomuto světu trpaslíků, proč bylo důležité ho navštívit. Kam jsme se to dostali vzhůru, co to bylo za bytost, kterou jsem vnímala jako starce, co jeho funkce? Děkuji za informace. (Duchovní komunikace z 12. 5. 2012)

 

Příroda: „I toto propojení, tento kontakt, jsem zprostředkovala já. Šlo o svět, který je součástí Planety Země. A zasahuje do jejích energií, i přesto, že vy ho ve hmotě nevnímáte. Existuje v jiném frekvenčním rozsahu. Ty jsi ho vnímala pod povrchem Země. Navíc šlo v tomto případě tak trochu i o časový posun.

Parazitování Vesmírných lidí na oblastech pod povrchem Země

Bytosti, které zde trpaslíci vnímali v podobě jelenů, nebyl nikdo jiný než Vesmírní lidé. Šlo o dobu, kdy zde pod povrchem Planety začali Vesmírní lidé vytvářet své obří základny a doslova tak okupovat svět trpaslíků a odtud i váš hmotný svět na povrchu Planety. Trpaslíci vnímali, že toto nebezpečí k nim proniklo jakoby z vašeho světa. Protože základny Vesmírných lidí byly doslova prolnuté pod povrchem i nahoře nad zemí.

 

Zároveň poškození světa začalo silně prolínat i do energií vaší Planety. Proto jsi dostala impulz navštívit tento svět trpaslíků. A viděla jsi tyto cizopasící vesmírné bytosti, které na sebe vzaly podobu, která měla odpovídat té podobě, která byla u bytostí v trpasličím světě běžná. Aby tak bylo zajištěno bezproblémové přijetí těchto cizorodých bytostí. Vesmírní lidé však nepochopili, že Planeta sama rozpozná jejich cizorodé energie. A stejně tak je podle energií rozpoznají i další bytosti obývající tento svět.

 

Scéna, které ses stala pozorovatelem, se ve skutečnosti odehrávala v dávné minulosti. A ještě dlouho poté trvala okupace některých oblastí této Planety Vesmírnými lidmi. Tys byla Přírodou vedena, abys nahlédla do tohoto světa trpaslíků v minulosti, v období krátce po příchodu Vesmírných lidí. Tehdy období jejich okupace ještě nebylo nikterak dlouhé, ale i přesto bylo zcela zřetelně vidět, jak moc byl svět již jejich cizorodými energiemi poškozen, zasažen.

 

Kdyby tvá návštěva přišla v současném čase, svět by již neexistoval, nebylo by možné dořešení vazeb. Už by nebyla možná očista a rozvázání místa a také vše další, co se následně stalo. Nic z tohoto světa by nemohlo být zachráněno. Přitom pro další fungování celé Planety a další vývoj lidských bytostí, to bylo nezbytné.

Energetický most mezi přítomností a minulostí

Jedinou možností byl zpětný zásah, zprostředkování doteku energií z budoucnosti do kritického místa v minulosti. Což Příroda v naprosto výjimečných situacích, kdy je to v zájmu vývoje Planety, Přírody i lidstva, umožňuje. Stačila k tomu tato tvoje návštěva. Tím došlo k vytvoření energetického mostu mezi vaší přítomností a tehdejší minulostí světa trpaslíků. Vše ostatní už automaticky zajistí regenerační síly Přírody.

 

 V tomto případě šlo o nutnost zpětného zásahu. O dočištění, které zde tehdy v té době nemohlo proběhnout. Protože v té době ještě nebyly dostupné energie, které by dokázaly nepříznivou situaci změnit. Proto se vše událo takto pro vás nepochopitelně.

Dnes pomáhá svět trpaslíků vyvažovat energie Planety

Svět je teď pročištěn, trpaslíci jsou v pořádku. Můžeš s nimi znovu promluvit teď v tomto vašem reálném čase, ale nebudou si nic pamatovat. Pro ně se to stalo již dávno.

 

Dnes svět těchto trpaslíků pomáhá Přírodě na Zemi vyvážit její energie. Prosadit vnitřní harmonii, která je u nich dole přirozeností. Chrání tak samotné základy Přírody, její kořeny. Trpaslíci se starají o kořeny Přírody, aby jejich energie byla stále živá, čerstvá a mohla vzlínat k povrchu a jít dále vstříc světelným energiím přicházejícím shora. Aby Příroda měla dostatek síly na všechno, co potřebuje v rámci svého vývoje vůči lidem prosadit.

 

Srovnání narušeného prostoročasu

Tak moc byla tvá návštěva prospěšná. Protože srovnala to, co tvořilo propadlinu, jakoby díru v prostoročase. Tato díra musela být světelnými energiemi vytvořena, aby mohlo být dočasně vyjmuto to, co výrazně ohrožovalo Planetu. Ale přitom v té době ještě nebylo možné dostat se k samotným „kořenům“ Vesmírných lidí. Jedinou možností bylo tehdy vše zapouzdřit a jakoby vyjmout mimo reálný prostor a reálný čas.

 

V prostoročasu tak vznikla v rámci Planety ona časová díra. Až tvoje návštěva dala Planetě, Přírodě a Silám Světla vedoucím vývoj příležitost dát konečně vše do pořádku, vše znovu propojit. Aby neutrpěla ani Příroda, ani tento svět trpaslíků. Aby funkce trpaslíků, tak důležitá pro Planetu i lidstvo, mohla být zachována.

Síly Temna a další bytosti Temnu sloužící by dávno dokázaly svět rozložit

Vím, že je to pro vaše chápání složité. Světelné sféry měly možnost v ojedinělých případech zasáhnout do času i prostoru se schválením nejvyšších složek vedoucích vývoj a s pomocí strážců, kteří měli hlídání těchto koridorů a hranic dimenzí na starosti.

 

Někdy nebyla jiná možnost, protože by jinak vše zaniklo dříve, než vůbec vznikla příležitost pro přivedení pomoci. Než vůbec tato možnost pomoci začala existovat. Někdy bylo nutné udělat takovéto složité zásahy, aby vůbec vývoj mohl jít dál. Protože Síly Temna a další bytosti Temnu sloužící, ač se považovaly za světelné (Vesmírní lidé, lidské Duchovní hierarchie…), by dávno dokázaly svět rozložit.

 

Všechny podpůrné prostředky, které lidstvo ve 20. století dostalo, aby bylo schopné vývoj změnit a zvrátit ke Světlu, by též nebylo možné přenést. Až teď se tato pomoc našla, proto jsi dostala impulz svět trpaslíků navštívit a umožnilo se tak další rozvázání minulosti a vašeho vývoje.“

Úroveň, která původně umožňovala zhmotňování duchovních impulsů

PN: „A co to bylo za bytost a prostor, ve kterém jsem se ocitla?“

 

Příroda: „Šlo o prostor, který z pohledu frekvencí existoval vysoko nad všemi dostupnými energiemi. Který byl prakticky nedosažitelný. Tento prostor existuje i dnes. Vnímala jsi zde čistotu až na tu zvláštní bytost. Jde o 23. úroveň. Ta se ještě nikomu z vás nezačala spouštět. Zde byl prostor, který byl tvořen již velmi silnými energiemi. Vnímala jsi mlhu, oblaka. To naznačuje, že energie zde mají tendenci se zhušťovat a tím zhmotňovat, vytvářet hmotnější seskupení. Již viditelné.

Bytost uvnitř nebyla strážcem. Byla to bytost, která zde byla z karmických důvodů umístěna Silami Světla do té doby, než nastane šance definitivně tento případ dořešit. Jejím úkolem původně bylo dohlížet na čistotu energií, aby je nikdo nemohl zneužít, protože jejich síla byla již skutečně veliká. Bytost však poskytla otisk frekvencí jejich energií temným.

 

A temné síly pak začaly tuto energii zneužívat ke hmotnému temnému tvoření. K vytváření až neskutečných zrůdných forem skrytého ovládání. To nakonec způsobilo, že tyto energie sice zůstaly netknuté, čisté, ale pouze v případě, že se jejich frekvence nepoužívala ke zhmotňování duchovních impulzů. Frekvence světelného zhmotňování tak musela být posunuta ještě výš. Dostatečně vysoko, aby nemohla být za žádných podmínek a situací temnými systémy dosažena a znovu zneužita.

 

Protože zde jsou obrovské rozdíly mezi jednotlivými úrovněmi, vypadalo to tehdy, že stačí posunutí této hranice o dva stupně výše. Proto jiná bytost na NDC vnímala, že zhmotňování může probíhat od 25. úrovně výš. I toto se však během dalšího vývoje muselo znovu měnit a v tuto chvíli není zcela zřejmé, kolikrát ještě musela být tato hranice znovu přesunuta výše. Protože vynalézavost temných sil, jak straně Světla ukrást jakoukoliv výhodu, je skutečně nepředstavitelná.

Zakonzervování chybující bytosti mimo vývoj

Tato bytost zde byla zakonzervována mimo vývoj, než se najde někdo, kdo dokáže přijít, otevřít vyšší hladiny energií a zajistit tak dosah na tento vyšší stupeň, ze kterého bylo tehdy možné duchovní impulzy zhmotňovat. Pokud by se tak nestalo, bytost by zde zůstala trvale uvězněna bez možnosti svého vlastního vývoje. Vnímala jsi ji jako bílou, jako starce, který byl naštvaný, i přesto však nebyl temný. Byl zde jakoby svlečen. Zůstalo pouze nitro, které nebylo zasaženo temnými energiemi.

Světelné Síly vedoucí vývoj už rozhodnou, co dále s touto bytostí a energie vše samy zpracují. To už není tvoje starost. Teď ti děkuji, že jsi byla schopná takto dlouhé sdělení ode mě přijmout. Bylo potřeba, aby všechny informace přišly v kuse, aby byla zajištěna jejich návaznost a přesnost.“

PN: „I já děkuji za zajímavé informace.“

© Petra Nováková, květen 2012
www.novaduchovnicesta.cz


Anketa

Byl pro Vás tento text přínosem? Ohodnoťte prosím známkou od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší).

  • 197
  • 28
  • 22
  • 21
  • 25

Celkový počet hlasů: 293